FAQ

 

Studuju program Český jazyk a literatura, ale na které katedře?

Na Filozofické fakultě OU program Český jazyk a literatura garantují dvě pracoviště, katedra českého jazyka (vedoucím je doc. Jaroslav David, tajemníkem a studijním poradcem doc. Radek Čech, sekretářkou Bc. Lenka Krahulcová) a katedra české literatury a literární vědy (vedoucím je prof. Jan Malura, tajemníkem a studijním poradcem doc. Petr Hrtánek, sekretářkou Bc. Romana Gračková). Předměty jsou proto odlišeny dvěma zkratkami: KCJ a KCL.

 

Jaký je rozdíl mezi docentem a profesorem na univerzitě a učitelem na gymnáziu, kterého také oslovujeme profesor?

Na střední škole se opravdu učitelům říká „profesor“; jde o tradiční oslovení, které ale nemá nic společného s titulem profesora na univerzitě, jak o tom bude řeč dále.

Na univerzitě učí lidé s různými tituly. Základní titul představuje Mgr. (magistr), popř. Bc. (bakalář), s nimiž se můžete setkat zejména u lektorů nebo studentů doktorského studia. Doktorské studium je potom třetí etapou studia zakončenou obhajobou dizertační práce a získáním titulu Ph.D. (na katedře českého jazyka lze studovat obor Český jazyk). Získání titulu Ph.D., tzv. velkého doktorátu, znamená, že jeho nositel dosáhl nejvyšší vědecké hodnosti. Tu a tam se ještě setkáte i s tzv. malým doktorátem, PhDr., což je titul, k jehož získání není třeba dalšího studia, ale pouze obhajoba rigorózní práce. Vzhledem k tomu, že se někdy tento titul uděloval automaticky za tzv. červený diplom (výborný absolvent magisterského studia) nebo společně s titulem Ph.D., jeho váha ve vědecké obci je nulová a některé univerzity už jej neudělují.

Nejvýše v hierarchii jsou pak docent a profesor, což jsou ovšem hodnosti vědecko-pedagogické. K jejich získání je třeba habilitace (docent; jde o obhajobu habilitační práce, předložení kvalitních publikací, prokázání vědecké a učitelské způsobilosti) a jmenovacího řízení (profesor; vědecká a pedagogická činnost vysoké kvality, mezinárodní publikace, granty apod.).

 

Jak mám oslovovat vyučující? Jak oslovovat v e-mailu?

Český nejen akademický systém zdědil po rakousko-uherské monarchii přehnanou úctu k titulům. Na univerzitě potkáte vyučující, kteří vás budou kárat, nebo dokonce posílat na chodbu, abyste se podívali na jejich titul uvedený na dveřích, pokud je náležitě neoslovíte.

Na každé rozumné katedře (tedy i na té naší) máte na výběr z několika možností. Vyučující oslovujte buď neutrálním „pane/paní“, např. „pane Davide, paní Krahulcová“, nebo můžete používat tituly, tedy „pane docente, pane doktore“.  Kombinace titulu a příjmení se považuje za nevhodnou, tedy raději nepoužívejte oslovení typu „pane docente Davide“ nebo dokonce „pane docente Jaroslave Davide“ J.

E-mailovou komunikaci je vhodnější zahajovat frází „Vážený pane …/ Vážená paní …“, např. „Vážený pane doktore“, popř. „Vážený pane Kubáte“. V korespondenci je pozdrav „Dobrý den“ stále ještě považován za familiární, ale jeho rozšíření a praktičnost (nemusíme zjišťovat titul či funkci adresáta) zřejmě brzy změní i stanovisko stylistik.

 

Vystudovala jsem matematiku (bakalář) na přírodovědecké fakultě a baví mě jazykověda. Můžu jít studovat navazující magisterské studium Český jazyk a literatura?

Současný systém studia 3 + 2, tedy 3 roky bakalářského studia a 2 roky navazujícího magisterského studia, tzv. boloňský systém, dává studentům možnost studovat na různých univerzitách různé a variovat studijní programy. Předpokládá se, že student obvykle pokračuje ve stejném nebo podobném studijním programu. Ale teoreticky je možné vše. Jsou tu však dvě omezení: 1) přijímací řízení a jeho podmínky, které obvykle stanoví, že student musí být absolventem stejného nebo příbuzného programu, 2) talent a píle studenta – absolvent nebohemistického oboru si musí dostudovat sám vše, co bylo náplní bakalářského studia, neboť v navazujícím magisterském studiu se poznatky z předchozí etapy považují za samozřejmost.

 

Kdy si zapsat závěrečnou práci? Jak postupovat na katedře českého jazyka?

Téma bakalářské práce si student zapisuje na začátku ZS 2. ročníku, v případě diplomové práce je to na začátku ZS 1. ročníku NMgr. studia. Ročníkové práce z českého jazyka se nevypisují. Témata z českého jazyka zveřejňujeme na webu a nástěnce katedry vždy 1. týden ZS, pokyny a postup najdete zde.

 

K čemu jsou konzultační hodiny?

Vyučující vypisují pro výukové týdny semestru konzultační hodiny. To jsou jakési úřední hodiny, kdy můžete přijít konzultovat odborné problémy a témata. Lze se samozřejmě také domluvit individuálně, např. po výuce daného předmětu, nebo e-mailem na jiný čas, který oběma stranám vyhovuje. Pokud ale např. v neděli ve 23.00 napíšete vyučujícímu e-mail, že přijdete v pondělí ráno v 9.00, nečekejte, že vám odpoví a že se daná konzultace uskuteční. Ve zkouškovém období se pravidelné konzultace nekonají, je vždy třeba domluvit se e-mailem s dostatečným předstihem.

 

Co je to zápočtový týden („zápočťák“)?

Každý semestr má 13 týdnů; ten poslední (před Vánoci nebo na začátku května, výjimkou je zkrácený letní semestr absolventských ročníků) se obvykle označuje jako zápočtový týden, kdy se píšou testy, na některých katedrách se už nekonají přednášky, ale pouze semináře, studenti mohou konat zkoušky „v předtermínu“ apod. Zápočtový týden je pouze zvyková záležitost, nemá oporu ve studijním řádu, takže nebuďte překvapení, když se s vámi vyučující domluví na test např. až v polovině zkouškového období nebo třeba testy budete průběžně psát v semestru.

 

Co jsou to kredity a proč je třeba si je počítat?

Studenti si zapisují předměty a každý předmět má určitou hodnotu v kreditech (jejich množství odráží povahu a náročnost disciplíny, zejména ve vztahu k množství výukových hodin). Současně je ale důležité vědět, že za bakalářské i magisterské studium musí student získat určitý počet kreditů a rovněž musí splnit např. předepsaný počet kreditů za první semestr studia apod. Proto je třeba zejména v prvním ročníku studia mít zapsáno více předmětů, než kolik odpovídá např. minimálnímu limitu 20 kreditů, neboť nesplnění jednoho předmětu by znamenalo, že student nezíská požadovaný počet kredtů a je mu automaticky ukončeno studium. Podmínky a požadavky týkající se počtu kreditů jsou stanoveny a popsány Studijním a zkušebním řádu OU.

 

Kolik mám opravných termínů zkoušek? Co mám dělat, když je jeden posudek na bakalářskou nebo diplomovou práci negativní?

Studium se řídí základním předpisem, kterým je Studijní a zkušební řád Ostravské univerzity. Ten najdete na Portálu OU a také je dostupný v každoročně aktualizované příručce Informace o studiu. V případě nejasností se můžete obrátit na studijního poradce (doc. Radek Čech) nebo na vedoucího studijního oddělení (dr. Rostislav Černý). Řešení problému nikdy neodkládejte!

 

Jak mohu vyjádřit svůj názor na kvalitu výuku? Co dělat, když jsem nespokojen?

Základním hodnoticím mechanismem jsou pravidelné evaluace, v nichž studenti hodnotí výuku. Pokud je však student výrazně nespokojen nebo má pocit, že se mu stala křivda, může problém řešit ihned – buď se obrátit přímo na vyučujícího, popř. na vedoucího dané katedry (pamatujte na dělení předmětů dle zkratek KCJ a KCL). Teprve potom by měl, pokud má pocit, že problém nebyl uspokojivě vyřešen, oslovit studijní oddělení, resp. proděkana pro studium. Je třeba ctít hierarchii a služební postup – i tehdy, pokud je stížnost rovnou adresována např. děkanovi, je nejprve osloven vedoucí příslušné katedry a daný vyučující.

 

Jsou státnice a zkoušky veřejné? Můžu se přijít podívat např. na obhajoby diplomových prací?

Obhajoby závěrečných prací a státní závěrečné zkoušky (Bc., Mgr.), včetně obhajob dizertačních prací a státních doktorských zkoušek (Ph.D.), a také dílčí zkoušky během studia jsou podle zákona o vysokých školách veřejné. Tedy kdokoliv se může přijít podívat, samozřejmě nesmí do zkoušky zasahovat, rušit apod. Určitě se tedy přijďte podívat, ať víte, co vás čeká. Na naší katedře takový zájem studentů vítáme.

Veřejný je průběh zkoušky či obhajoby a vyhlášení výsledků; neveřejné jsou pouze rozpravy zkušební komise po zkoušce či obhajobě, kdy se rozhoduje o výsledném hodnocení.

 

Co je to plagiát? Musím citovat vše?

Výraz „plagiát“ označuje podvodné vydávání cizího díla či myšlenky za vlastní. V akademickém a vědeckém prostředí je plagiát, nejčastěji opsání části (někdy i celku) cizí práce bez uvedení zdroje, považován za nepřípustné jednání a je tvrdě sankcionován, např. student není připuštěn k obhajobě závěrečné práce, může být podmínečně vyloučen ze studia apod.

Správně pracovat se zdroji se student naučí pouze praxí. Není tedy třeba přistupovat k psaní prvního odborného textu s obavami z vyloučení ze studia, že jsem necitoval zdroj informace, že Praha je hlavní město ČR. Zásada uvádět zdroje se týká informací zásadních a z hlediska tématu práce důležitých.

 

Co je to grant?

Dnešní systém vědy je financován hlavně granty, tedy finančními prostředky přidělovanými agenturami a institucemi na konkrétní výzkumné úkoly. Během studia nejčastěji uslyšíte zkratky GAČR (Grantová agentura ČR), SGS (Studentská grantová soutěž OU), popř. TAČR (Technologická agentura ČR).

 

Kdo je to „pomvěd“?

Pomvěd neboli pomocná vědecká síla je označení pozice, kdy talentovaný a zapálený student spolupracuje s vyučujícími na výzkumu (např. zpracování dat, terénní výzkum). Odměnou pro studenta je radost z práce a stipendium. Úkoly pomvěda lze vhodně spojit s tématem závěrečné bakalářské nebo magisterské práce.

 

Co je to Erasmus+?

Jedná se o program studentských mobilit. Studenti mohou vyjet studovat na semestr či dva na vybranou zahraniční univerzitu, popř. na pracoviště, které nabízí stáže. Pobyt je studentům hrazen formou stipendia.

Katedra českého jazyka nabízí studentům bohemistiky pobyty např. v těchto destinacích: Katowice,  Wrocław, Lublaň, Londýn (stáže na České škole bez hranic), Banská Bystrica, Plovdiv nebo Budapešť či Olsztyn. Studenti samozřejmě mohou využít také nabídky ostatních kateder.

 

Všichni vyučující mluví o publikacích a impaktech. Co to je?

Stát, který financuje vysoké školy, se snaží najít kritéria pro posuzování kvality vědy a vyučujících na univerzitách. Proto posledních deset let vznikají různé systémy na hodnocení kvality vědy, např. seznamy časopisů vyšší a nižší kvality, databáze RIV apod.

Bez ohledu na měnící se systémy hodnocení vědy platí, že česká věda jako věda malého národa a malého jazyka se musí snažit prosadit do světa. To se děje nejen publikacemi v angličtině, ale také tématy, která mohou zaujmout širokou mezinárodní obec badatelů. Platformou, kde se odehrává komunikace vědců, jsou tzv. peer-reviewed (recenzované) časopisy náležející do respektovaných databází (ERIH+, SCOPUS, Web of Science). Jakousi „topku“ představují právě časopisy evidované právě v databázi Web of Science (WoS). Ty mají různé IF, tzv. impact-factor, tedy jakési indexy kvality založené na jejich citovanosti. Z českých bohemistických lingvistických časopisů do WoS náleží pouze Slovo a slovesnost.

 

Máme ke státnicím nosit občerstvení? Na některých katedrách se to prý vyžaduje.

Ne! Ke státnicím přijďte naučení, se seznamem četby a psacími potřebami. Svému zubaři nebo gynekologovi také nenosíte chlebíčky či bábovku. Takže opravdu nic nenoste!