Projekty

Vývoj českých pronominálních enklitik
GA ČR, 2017–2019
Radek Čech, Pavel Kosek (Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno)

Projekt je zaměřen na vývoj slovosledu českých pronominálních (en)klitik mi, si, ti; ho, mu, sě, tě. Analýza vychází z materiálu reprezentativních částí staročeských a středněčeských biblí (vzniklých v období od 14. do 18. stol.). Slovosled pronominálních (en)klitik je zkoumán: 1. ve frázi verba finita, 2. v infinitivní, přechodníkové, adjektivní a substantivní frázi. Výzkum se soustřeďuje především na konkurenci postiniciální a kontaktní pozice (en)klitik, na (en)klitickou skupinu, na proměnu původně ortotonických pronominálních forem ho, mu, sě, tě ve „stálá“ (en)klitika a na proklitizaci (en)klitických zájmenných forem. Metodologicky se projekt hlásí k tradici české závislostní a funkční syntaxe. Jelikož je analýza historického vývoje (en)klitik založena na frekvenčních charakteristikách zkoumaného fenoménu, jsou pro podrobnější analýzu dat užity metody kvantitativní lingvistiky.

 


 

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2017), SGS02/UVAFM/2017
Radek Čech, Miroslav Kubát, Jan Hůla, Vojtěch Molek

Cílem projektu je aplikovat současné metodologické postupy založené na modelech neuronových sítí v textologii. Jde o analýzu sémantických změn v českých textech, přičemž jsou tyto změny sledovány jak z hlediska diachronního, tak synchronního. Konkrétně je na základě materiálu excerpovaného z Českého národního korpusu a) zkoumán vývoj politického a společenského diskurzu v publicistických textech v období 1990-2014 a b) ověřována možnost klasifikace žánrů. Projekt odráží jak výzkumné zaměření Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování OU (modelování prostřednictvím neuronových sítí), tak výzkumné zaměření katedry českého jazyka Filozofické fakulty OU (kvantitativní lingvistika, textologie). 

 


 

Nové přístupy k výzkumu toponymie – na příkladu vybraných lokalit Moravy a Slezska
SGS, projekt č. SGS01/FF, 2016–2017
Jaroslav David

Projekt se zaměřuje na výzkum současné toponymie, její znalosti a užívání, a to ve vybraných lokalitách Moravy a Slezska (Čeladná, Dolní Údolí, Horní Údolí, Karlova Studánka, Libavá, Ostrava-Poruba, Ostrava-Svinov, Ostrava-Třebovice, Ostravice, Rejvíz, Rusava; průmyslové areály Ostravska a Karvinska). Jeho jedinečnost v kontextu české onomastiky spočívá nejen ve volbě různých typů lokalit (město, sídliště, venkovská obec), rozdílných kontextech jejich vývoje a aktuální existence (poválečné sídliště, obec v oblasti bývalých Sudet, města v industrializované oblasti, tradiční horská obec, horské letovisko). Především tkví v akcentu položeném na vztah specifičnosti jejich osídlení a jeho reflexe v toponymii, se zaměřením na toponymii sociálních skupin, popř. skupin etnických, a toponymii jako nástroj propagace obce a regionu. Projekt obohacuje a metodologicky rozšiřuje tradiční onomastický výzkum o nové koncepty, a to v širokém mezioborovém pojetí, jako jsou jazyková krajina, sociální status toponymie, nový regionalismus, place branding a place marketing. 

 


 

Policejní mluva
SGS, projekt č. SGS22/FF/2015, 2015
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je týmové terénní šetření realizované v prostředí příslušníků Policie ČR. Jelikož se stávající práce o policejní mluvě zaměřují pouze na výrazivo užívané na úrovni policejních obvodů, naším cílem bude shromáždit a analyzovat lexikální jednotky užívané především příslušníky útvarů s působností na celém území ČR, tzv. elitních policejních sborů. Důraz bude mj. kladen také na případnou kryptickou funkci mluvy elitních detektivů. 

 


 

Toponyma – ohrožené kulturní dědictví
SGS, projekt č. SGS1/FF, 2014–2015
Jaroslav David

Projekt se zaměřil na výzkum toponymie v lokalitách, které byly v minulosti zničeny nebo jimž hrozí v současnosti zánik v souvislosti s lidskou činností, především těžbou nerostných surovin (uhlí) a budováním velkých staveb. Jedná se o následující místa: Most, Karviná (těžba uhlí); Staré Hamry, Nové Heřminovy (budování vodních děl); Ostrava-Hrušov (zanikající lokalita v záplavové oblasti). Výstupem projektu byly odborné studie, kapitoly v kolektivních monografiích a také výstavní projekt.

 


 

Lexikum drogově závislých II
SGS, SGS13/FF/2014, 2014
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012) a grantový projekt specifického vysokoškolského výzkumu s názvem Lexikum drogově závislých (2013). Jelikož zmíněné výstupy představovaly z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem tohoto výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho náležité lexikografické zpracování. Hlavním výstupem projektu byla monografie o mluvě uživatelů a výrobců drog.

 


 

Lexikum drogově závislých
SGS, SGS2/FF/2013, 2013
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012). Jelikož citovaná práce představuje z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho následné náležité lexikografické zpracování, které posloužilo jako východisko pro připravovanou monografii o mluvě abuzorů.

 


 

QUITA (Quantitative Index Text Analyzer) Software pro měření indexu slovního bohatství a jiných kvantitativních charakteristik textu
IGA (no. FF_2013_031)
Radek Čech, Vladimír Matlach, Miroslav Kubát

Quantitative Index Text analyzer (QUITA) je univerzální nástroj s přehledným intuitivním uživatelským prostředím, který je určen pro nejširší spektrum uživatelů. Tomu odpovídá také výběr základních kvantitativních indikátorů, jako jsou různé indexy slovního bohatství, tematická koncentrace, aktivita a deskriptivita, průměrná délka tokenu apod. QUITA také umožňuje provádět základní operace s textem, kam patří zejména tvorba frekvenčních slovníků, lemmatizace textu nebo rozlišování slovních druhů. Získaná data lze jednoduše statisticky testovat a také vytvořit požadované grafy či tabulky, které lze exportovat. Podrobné informace o programu, včetně popisů všech indexů s konkrétními příklady, lze najít v knize QUITA – Quantitative Index Text Analyzer a v diplomové práci Kvantitativně lingvistický software.


 

Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen
NAKI, projekt č. DF11P01OVV022, 2011–2014
Jaroslav David, Přemysl Mácha (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

Cílem projektu bylo přispět k ochraně toponym (místních a pomístních názvů, urbanonym, zejména uličních názvů) jako významné součásti kulturního dědictví, národní paměti a lokální, regionální a národní identity. V rámci projektu byla vypracována certifikovaná metodika ochrany a prezentace místních a pomístních názvů a urbanonym pro obce a města a potažmo pro další instituce (školy, knihovny, muzea, archivy atd.), vznikly dvě výstavy o významu pomístních a místních názvů (Ostrava, Havířov) a byly zpracovány mapy, resp. kartografické metodiky, pro místní a pomístní názvy. Dalšími výstupy projektu je rovněž odborná monografie Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví, několik odborných studií a konferenčních příspěvků a databáze Názvy míst evidující nestandardizovaná toponyma.

 


 

Historická sémantika
GA ČR, projekt č. GAP406/11/0268, 2011–2013
Jaroslav David, Radek Čech, Jana Davidová Glogarová, Lucie Radková, Hana Šústková

Projekt se zaměřil na historickou sémantiku na základě výzkumu především novočeského (19. a 20. století) jazykového materiálu. Česká historická sémantika představuje velmi rozvinutý obor pro období střední češtiny, ale nikoliv pro období moderních dějin češtiny. Díky bohatému lexikografickému a textovému materiálu 19. a 20. století, včetně publicistiky (např. Karel Čapek, Ladislav Jehlička, Jaroslav Durych, novoroční projevy prezidentů) a Českého národního korpusu, se právě uvedené období jeví jako velmi vhodná perioda pro aplikaci poznatků a metod rozvinutých zejména v britské, americké a německé historické a sociální sémantice při výzkumu tzv. Begriffsgeschichte/History of Concepts/Political Semantics. Téma nabízí využití potenciálu mezioborových vztahů lingvistiky, zejména k sociálním, politickým a také kulturním dějinám. Výstupem projektu je monografie Slovo a text v historickém kontextu a řada studií a konferenčních vystoupení.


 

Analýza příznaků vysoké a nízké tranzitivity českých vět (z hlediska emergentní gramatiky)
GAČR 405/08/P157, 2008-2010
Radek Čech

Grantový projekt byl zaměřen na analýzu tranzitivity v rámci metodologického přístupu formulovaného P. Hopperem a S. Thompsonovou. Hlavním cílem projektu bylo především empiricky testovat hypotézu tranzitivity a zkoumat vztahy mezi jednotlivými parametry tranzitivity (např. míru korelace). Protože však provedené empirické testy nepotvrdily predikce odvezené z hypotézy tranzitivity, musel být původní hlavní záměr projektu, tj. analýza vztahů mezi jednotlivými parametry tranzitivity, modifikován. Proto a) byla kriticky analyzována teoreticko-metodologická východiska celého přístupu, b) byly zkoumány další možnosti analýzy fungování tranzitivity – konkrétně byly navrženy způsoby propojení hypotézy tranzitivity s metodologickými postupy kvantitativní lingvistiky a teorií tzv. synergetické lingvistiky, c) byly zkoumány nové způsoby analýz syntaktických vlastností sloves založených důsledně na metodologii empirických věd – v rámci toho směru bádání byl jednak představen nový přístup analýzy slovesné valence, tzv. plná valence, jednak aplikována metodologie vyvinutá v rámci teorie komplexních sítí. Dále byly zkoumány možnosti využití poznatků o fungování tranzitivity ve výuce mateřského jazyka. Výsledky bádání byly prezentovány formou odborných článků, knih a přednášek.


 

Lidová etymologie – její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka)
GA ČR, projekt č. 405/07/P144, 2007–2009
Jaroslav David

Výzkum se zaměřil na několik témat, na jejichž základě byl sledován vztah lidové/nevědecké etymologie a onymické vrstvy jazyka, především její toponymické složky, např. etymologie jako rétorická figura, využití nevědecké etymologie v politickém diskurzu a beletrii. Výstupem projektu bylo několik studií a konferenčních příspěvků. S tématem výzkumu nevědecké etymologie souvisejí i některé části monografií Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině a Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie.