Projekty

 

Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů
SGS (2018–2019), SGS02/FF/2018–2019
Jaroslav David, Jana Davidová Glogarová, Kristýna Bílková, Zuzana Kaňáková, Tereza Klemensová, Agata Rupińska, Tinglin Sun

Dvouletý projekt si klade za cíl popsat na základě analýzy vybraných textů postupy, způsoby a prostředky, jimiž jazyk konstruuje realitu (ve smyslu ‘hra na autenticitu’). Projekt se zaměřuje na dvě témata: 1) konstrukt staré češtiny v umělecké literatuře, filmu a marketingových textech, 2) tematizace proprií v různých typech textů (viz podrobněji níže), zabývá jazykem jako prostředkem tvořícím realitu ve specifických komunikačních situacích. Jeho jedinečnost spočívá nejen v zaměření na originální a v české lingvistice dosud opomíjená témata, ale tkví rovněž v důrazu na pestrost analyzovaných textů z hlediska žánrů (román, cestopis, marketingové texty, politické projevy).
Cílem projektu v obou částech (konstrukt staré češtiny, tematizace proprií) je tedy především ‘mapování terénu’ (teoretické studie) opírající se o řešení konkrétních výzkumných témat (případové studie vycházející z analýzy materiálu).

 


 

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2018), SGS01/UVAFM/18
Miroslav Kubát, Radek Čech, Jan Hůla, David Číž, Kateřina Pelegrinová

Projekt navazuje na předchozí SGS projekt Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů. Během projektu se ukázal značný potenciál tohoto výzkumu. Hlavním cílem je rozšířit funkce vybudovaného softwaru a prozkoumat možnosti navržené metody v lingvistickém výzkumu. Konkrétně jde o měření tzv. kontextové specifičnosti lemmatu (Context specificity of lemma – CSL). Tato metoda, založená na technice Word2vec, měří unikátnost kontextu daného lematu.

 


 

 

Vývoj českých pronominálních enklitik
GA ČR, 2017–2019
Radek Čech, Pavel Kosek (Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno)

Projekt je zaměřen na vývoj slovosledu českých pronominálních (en)klitik mi, si, ti; ho, mu, sě, tě. Analýza vychází z materiálu reprezentativních částí staročeských a středněčeských biblí (vzniklých v období od 14. do 18. stol.). Slovosled pronominálních (en)klitik je zkoumán: 1. ve frázi verba finita, 2. v infinitivní, přechodníkové, adjektivní a substantivní frázi. Výzkum se soustřeďuje především na konkurenci postiniciální a kontaktní pozice (en)klitik, na (en)klitickou skupinu, na proměnu původně ortotonických pronominálních forem ho, mu, sě, tě ve “stálá” (en)klitika a na proklitizaci (en)klitických zájmenných forem. Metodologicky se projekt hlásí k tradici české závislostní a funkční syntaxe. Jelikož je analýza historického vývoje (en)klitik založena na frekvenčních charakteristikách zkoumaného fenoménu, jsou pro podrobnější analýzu dat užity metody kvantitativní lingvistiky.

 


 

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2017), SGS02/UVAFM/2017
Radek Čech, Miroslav Kubát, Jan Hůla, Vojtěch Molek

Cílem projektu je aplikovat současné metodologické postupy založené na modelech neuronových sítí v textologii. Jde o analýzu sémantických změn v českých textech, přičemž jsou tyto změny sledovány jak z hlediska diachronního, tak synchronního. Konkrétně je na základě materiálu excerpovaného z Českého národního korpusu a) zkoumán vývoj politického a společenského diskurzu v publicistických textech v období 1990-2014 a b) ověřována možnost klasifikace žánrů. Projekt odráží jak výzkumné zaměření Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování OU (modelování prostřednictvím neuronových sítí), tak výzkumné zaměření katedry českého jazyka Filozofické fakulty OU (kvantitativní lingvistika, textologie). 

 


 

Nové přístupy k výzkumu toponymie – na příkladu vybraných lokalit Moravy a Slezska
SGS, projekt č. SGS01/FF, 2016–2017
Jaroslav David

Projekt se zaměřuje na výzkum současné toponymie, její znalosti a užívání, a to ve vybraných lokalitách Moravy a Slezska (Čeladná, Dolní Údolí, Horní Údolí, Karlova Studánka, Libavá, Ostrava-Poruba, Ostrava-Svinov, Ostrava-Třebovice, Ostravice, Rejvíz, Rusava; průmyslové areály Ostravska a Karvinska). Jeho jedinečnost v kontextu české onomastiky spočívá nejen ve volbě různých typů lokalit (město, sídliště, venkovská obec), rozdílných kontextech jejich vývoje a aktuální existence (poválečné sídliště, obec v oblasti bývalých Sudet, města v industrializované oblasti, tradiční horská obec, horské letovisko). Především tkví v akcentu položeném na vztah specifičnosti jejich osídlení a jeho reflexe v toponymii, se zaměřením na toponymii sociálních skupin, popř. skupin etnických, a toponymii jako nástroj propagace obce a regionu. Projekt obohacuje a metodologicky rozšiřuje tradiční onomastický výzkum o nové koncepty, a to v širokém mezioborovém pojetí, jako jsou jazyková krajina, sociální status toponymie, nový regionalismus, place branding a place marketing. 

 


 

Policejní mluva
SGS, projekt č. SGS22/FF/2015, 2015
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je týmové terénní šetření realizované v prostředí příslušníků Policie ČR. Jelikož se stávající práce o policejní mluvě zaměřují pouze na výrazivo užívané na úrovni policejních obvodů, naším cílem bude shromáždit a analyzovat lexikální jednotky užívané především příslušníky útvarů s působností na celém území ČR, tzv. elitních policejních sborů. Důraz bude mj. kladen také na případnou kryptickou funkci mluvy elitních detektivů. 

 


 

Toponyma – ohrožené kulturní dědictví
SGS, projekt č. SGS1/FF, 2014–2015
Jaroslav David

Projekt se zaměřil na výzkum toponymie v lokalitách, které byly v minulosti zničeny nebo jimž hrozí v současnosti zánik v souvislosti s lidskou činností, především těžbou nerostných surovin (uhlí) a budováním velkých staveb. Jedná se o následující místa: Most, Karviná (těžba uhlí); Staré Hamry, Nové Heřminovy (budování vodních děl); Ostrava-Hrušov (zanikající lokalita v záplavové oblasti). Výstupem projektu byly odborné studie, kapitoly v kolektivních monografiích a také výstavní projekt.

 


 

Lexikum drogově závislých II
SGS, SGS13/FF/2014, 2014
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012) a grantový projekt specifického vysokoškolského výzkumu s názvem Lexikum drogově závislých (2013). Jelikož zmíněné výstupy představovaly z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem tohoto výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho náležité lexikografické zpracování. Hlavním výstupem projektu byla monografie o mluvě uživatelů a výrobců drog.

 


 

Lexikum drogově závislých
SGS, SGS2/FF/2013, 2013
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012). Jelikož citovaná práce představuje z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho následné náležité lexikografické zpracování, které posloužilo jako východisko pro připravovanou monografii o mluvě abuzorů.

 


 

QUITA (Quantitative Index Text Analyzer) Software pro měření indexu slovního bohatství a jiných kvantitativních charakteristik textu
IGA (no. FF_2013_031)
Radek Čech, Vladimír Matlach, Miroslav Kubát

Quantitative Index Text analyzer (QUITA) je univerzální nástroj s přehledným intuitivním uživatelským prostředím, který je určen pro nejširší spektrum uživatelů. Tomu odpovídá také výběr základních kvantitativních indikátorů, jako jsou různé indexy slovního bohatství, tematická koncentrace, aktivita a deskriptivita, průměrná délka tokenu apod. QUITA také umožňuje provádět základní operace s textem, kam patří zejména tvorba frekvenčních slovníků, lemmatizace textu nebo rozlišování slovních druhů. Získaná data lze jednoduše statisticky testovat a také vytvořit požadované grafy či tabulky, které lze exportovat. Podrobné informace o programu, včetně popisů všech indexů s konkrétními příklady, lze najít v knize QUITA – Quantitative Index Text Analyzer a v diplomové práci Kvantitativně lingvistický software.


 

Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen
NAKI, projekt č. DF11P01OVV022, 2011–2014
Jaroslav David, Přemysl Mácha (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

Cílem projektu bylo přispět k ochraně toponym (místních a pomístních názvů, urbanonym, zejména uličních názvů) jako významné součásti kulturního dědictví, národní paměti a lokální, regionální a národní identity. V rámci projektu byla vypracována certifikovaná metodika ochrany a prezentace místních a pomístních názvů a urbanonym pro obce a města a potažmo pro další instituce (školy, knihovny, muzea, archivy atd.), vznikly dvě výstavy o významu pomístních a místních názvů (Ostrava, Havířov) a byly zpracovány mapy, resp. kartografické metodiky, pro místní a pomístní názvy. Dalšími výstupy projektu je rovněž odborná monografie Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví, několik odborných studií a konferenčních příspěvků a databáze Názvy míst evidující nestandardizovaná toponyma.

 


 

Historická sémantika
GA ČR, projekt č. GAP406/11/0268, 2011–2013
Jaroslav David, Radek Čech, Jana Davidová Glogarová, Lucie Radková, Hana Šústková

Projekt se zaměřil na historickou sémantiku na základě výzkumu především novočeského (19. a 20. století) jazykového materiálu. Česká historická sémantika představuje velmi rozvinutý obor pro období střední češtiny, ale nikoliv pro období moderních dějin češtiny. Díky bohatému lexikografickému a textovému materiálu 19. a 20. století, včetně publicistiky (např. Karel Čapek, Ladislav Jehlička, Jaroslav Durych, novoroční projevy prezidentů) a Českého národního korpusu, se právě uvedené období jeví jako velmi vhodná perioda pro aplikaci poznatků a metod rozvinutých zejména v britské, americké a německé historické a sociální sémantice při výzkumu tzv. Begriffsgeschichte/History of Concepts/Political Semantics. Téma nabízí využití potenciálu mezioborových vztahů lingvistiky, zejména k sociálním, politickým a také kulturním dějinám. Výstupem projektu je monografie Slovo a text v historickém kontextu a řada studií a konferenčních vystoupení.


 

Analýza příznaků vysoké a nízké tranzitivity českých vět (z hlediska emergentní gramatiky)
GAČR 405/08/P157, 2008-2010
Radek Čech

Grantový projekt byl zaměřen na analýzu tranzitivity v rámci metodologického přístupu formulovaného P. Hopperem a S. Thompsonovou. Hlavním cílem projektu bylo především empiricky testovat hypotézu tranzitivity a zkoumat vztahy mezi jednotlivými parametry tranzitivity (např. míru korelace). Protože však provedené empirické testy nepotvrdily predikce odvezené z hypotézy tranzitivity, musel být původní hlavní záměr projektu, tj. analýza vztahů mezi jednotlivými parametry tranzitivity, modifikován. Proto a) byla kriticky analyzována teoreticko-metodologická východiska celého přístupu, b) byly zkoumány další možnosti analýzy fungování tranzitivity – konkrétně byly navrženy způsoby propojení hypotézy tranzitivity s metodologickými postupy kvantitativní lingvistiky a teorií tzv. synergetické lingvistiky, c) byly zkoumány nové způsoby analýz syntaktických vlastností sloves založených důsledně na metodologii empirických věd – v rámci toho směru bádání byl jednak představen nový přístup analýzy slovesné valence, tzv. plná valence, jednak aplikována metodologie vyvinutá v rámci teorie komplexních sítí. Dále byly zkoumány možnosti využití poznatků o fungování tranzitivity ve výuce mateřského jazyka. Výsledky bádání byly prezentovány formou odborných článků, knih a přednášek.


 

Lidová etymologie – její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka)
GA ČR, projekt č. 405/07/P144, 2007–2009
Jaroslav David

Výzkum se zaměřil na několik témat, na jejichž základě byl sledován vztah lidové/nevědecké etymologie a onymické vrstvy jazyka, především její toponymické složky, např. etymologie jako rétorická figura, využití nevědecké etymologie v politickém diskurzu a beletrii. Výstupem projektu bylo několik studií a konferenčních příspěvků. S tématem výzkumu nevědecké etymologie souvisejí i některé části monografií Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině a Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie.