FAQ
Jak probíhá výuka na univerzitě? Jaká má specifika?
Pro většinu studentů je přechod ze střední školy na univerzitu velkou změnou. Výuka probíhá ve dvou semestrech, zimním (období výuky – září až prosinec) a letním (období výuky – únor až květen). Pro každý rok je stanoven harmonogram, kde student najde důležité termíny. Harmonogram akademického roku je zveřejňován na webu fakulty.
Vlastní výuku tvoří semináře a přednášky. Jejich popisy (sylaby), včetně požadavků a témat, student najde na Portálu OU a jsou vždy upřesněny na začátku semestru. Samozřejmě vyučující nejsou jen učiteli, ale mají řadu dalších povinností (konference, projekty a výzkum, účast v orgánech univerzitní samosprávy jako je senát, komise apod.); někdy přichází také nemoc apod. Proto dochází k tomu, že semináře i přednášky odpadají, popř. jsou nahrazovány on-line formou. Odpadnutí výuky vyučující sděluje nejčastěji zprávou zaslanou na studentský mail, ale např. také prostřednictvím MS Teams, na facebooku ČEjovna a na webu katedry; současně zadá úkol, text nebo pokyny k samostudiu.
Právě samostudium je asi největší odlišností oproti střední škole. Přednášky a semináře studenta pouze provádějí tématy, ale podstatou je průběžné a soustavné samostudium, včetně plnění úkolů, četby, popř. využívání konzultací v případě nejasností. Právě úkoly zadané v rámci výuky studenti musí plnit; pokud chodí do výuky nepřipraveni, pak vyučující probere, co si připravil a mnohdy musí skončit i dříve. Vina je v takovém případě na straně studentů, kteří se nepřipravili a neměli dotazy, nechtěli řešit problémy apod.
Vyučující na univerzitě není bavič, který studentům vyplní hodinu čekání na vlak. Je připraven diskutovat a řešit problémy, což ale vyžaduje studenta, který je aktivním partnerem.
Studuju program Český jazyk a literatura, ale na které katedře?
Na Filozofické fakultě Ostravské univerzity program Český jazyk a literatura garantují dvě pracoviště, katedra českého jazyka (vedoucím je doc. Jaroslav David, tajemníkem a studijním poradcem dr. Tereza Klemensová, sekretářkou Bc. Lucie Malíková) a katedra české literatury a literární vědy (vedoucím je doc. Petr Hrtánek, tajemníkem a studijním poradcem dr. Zdeněk Smolka, sekretářkou Bc. Romana Gračková). Předměty jsou proto odlišeny dvěma zkratkami na začátku: KCJ a KCL, např. KCJ/1FONA.
Jaký je rozdíl mezi docentem a profesorem na univerzitě a učitelem na gymnáziu, kterého také oslovujeme profesor?
Na střední škole se opravdu učitelům říká „profesor“; jde o tradiční oslovení, které ale nemá nic společného s titulem profesora na univerzitě, jak o tom bude řeč dále.
Na univerzitě učí lidé s různými tituly. Základní titul představuje Mgr. (magistr), popř. Bc. (bakalář), s nimiž se můžete setkat zejména u lektorů nebo studentů doktorského studia. Doktorské studium je potom třetí etapou studia zakončenou obhajobou dizertační práce a získáním titulu Ph.D. (na katedře českého jazyka lze studovat doktorský program Český jazyk). Získání titulu Ph.D., tzv. velkého doktorátu, znamená, že jeho nositel dosáhl nejvyšší vědecké hodnosti. Tu a tam se ještě setkáte i s tzv. malým doktorátem, PhDr., což je titul, k jehož získání není třeba dalšího studia, ale pouze obhajoba rigorózní práce. Vzhledem k tomu, že se někdy tento titul uděloval automaticky za tzv. červený diplom (výborný absolvent magisterského studia) nebo společně s titulem Ph.D., jeho váha ve vědecké obci je nulová a některé univerzity už jej vůbec neudělují.
Nejvýše v hierarchii jsou pak docent a profesor, což jsou ovšem hodnosti vědecko-pedagogické. K jejich získání je třeba habilitace (docent; jde o obhajobu habilitační práce, předložení kvalitních publikací, prokázání vědecké a učitelské způsobilosti) a jmenovacího řízení (profesor; vědecká a pedagogická činnost vysoké kvality, mezinárodní publikace, granty apod.).
Jak mám oslovovat vyučující? Jak oslovovat v e-mailu?
Český nejen akademický systém zdědil po rakousko-uherské monarchii přehnanou úctu k titulům. Na univerzitě potkáte vyučující, kteří vás budou kárat, nebo dokonce posílat na chodbu, abyste se podívali na jejich titul uvedený na dveřích, pokud je náležitě neoslovíte.
Na každé rozumné katedře (tedy i na té naší) máte na výběr z několika možností. Vyučující oslovujte buď neutrálním „pane/paní“, např. „paní Kovářová, paní Malíková“, nebo můžete používat tituly, tedy „pane docente, pane doktore“. Kombinace titulu a příjmení se považuje za přehnanou, tedy raději nepoužívejte oslovení typu „pane doktore Kubáte“ nebo dokonce „pane doktore Miroslave Kubáte“.
E-mailovou komunikaci je vhodnější zahajovat frází „Vážený pane …/ Vážená paní …“, např. „Vážená paní doktorko“, popř. „Vážená paní Radková“. V korespondenci je pozdrav „Dobrý den“ stále ještě považován za familiární, ale jeho rozšíření a praktičnost (nemusíme zjišťovat titul či funkci adresáta) zřejmě brzy změní i stanovisko stylistik.
Nicméně odhlédneme-li od těchto obecných pouček, oslovování může být různé. Například většina studentů v doktorském studiu je už na naší katedře často na úrovni kolegů a výzkumných partnerů, rovněž společné granty a bádání vztahy mezi studenty a učiteli utužují. A v takových případech nebývá výjimkou ani oslovení „Ahoj!“
Vystudovala jsem matematiku (bakalář) na přírodovědecké fakultě a baví mě jazykověda. Můžu jít studovat navazující magisterské studium Český jazyk a literatura?
Současný systém studia 3 + 2, tedy 3 roky bakalářského studia a 2 roky navazujícího magisterského studia, tzv. boloňský systém, dává studentům možnost studovat na různých univerzitách různé a variovat studijní programy. Předpokládá se, že student obvykle pokračuje ve stejném nebo podobném studijním programu. Ale teoreticky je možné vše. Jsou tu však dvě omezení: 1) přijímací řízení a jeho podmínky, které obvykle stanoví, že student musí být absolventem stejného nebo příbuzného programu, 2) talent a píle studenta – absolvent nebohemistického studijního programu si musí dostudovat sám vše, co bylo náplní bakalářského studia, neboť v navazujícím magisterském studiu se poznatky z předchozí etapy považují za samozřejmost.
Kapacity povinně volitelných předmětů (B) pro 1. ročník
Kapacitu povinně volitelných předmětů (B) pro 1. ročník nelze navýšit, a to kvůli požadavkům vyučujících na max. obsazenost semináře či omezenému počtu míst v konkrétní učebně. Komplikovaná situace studentů 1. ročníku je způsobena tím, že místa v daných předmětech obsadili před zápisem 1. ročníků studenti vyšších ročníků, takže pro 1. ročník zbylo jen málo míst v B (nebo žádná). Nicméně už v následujícím semestru mají studenti 1. ročníku možnost si předměty B zapisovat ve stejný okamžik jako ostatní. Uvědomujeme si, že nemít v prvním semestru skoro žádná B (resp. mít velmi omezený výběr) a pak to „dohánět“ vyšším počtem volitelných předmětů v dalších semestrech není úplně ideální, ale jinak to řešit nelze.
Kapacity povinně volitelných předmětů (B) v dalších ročnících
Navyšovat kapacity B (či C) předmětů je možné pouze v rámci tzv. předzápisu. Máte-li zájem účastnit se seminářů, které jsou již plné, obraťte se na daného vyučujícího nebo tajemnici katedry dr. Klemensovou. V případě, že navýšení kapacity nic nebrání a vyučující s tím souhlasí, není to většinou problém. Při samotném zápisu předmětů již navyšování kapacit není možné – semináře a přednášky už jsou rozplánovány vzhledem k možnostem různých učeben, které zkrátka posléze již nejde nafouknout. Pokud i přesto navýšit kapacitu nutně potřebujete, pro zapomnětlivce je zde výjimečně možnost dozapsat se v druhém týdnu výuky prostřednictvím studijního oddělení, ovšem už za jistý poplatek.
Kdy si zapsat závěrečnou práci? Jak postupovat na katedře českého jazyka?
Téma bakalářské práce si student zapisuje v LS 2. ročníku (přibližně v polovině dubna), v případě diplomové práce je to v LS 1. ročníku NMgr. studia (také v polovině dubna). Vedoucí katedry doporučuje zvolit si téma a začít na něm pracovat již v průběhu ZS. Témata z českého jazyka zveřejňujeme na webu a nástěnce katedry vždy 1. týden ZS, pokyny a postup najdete zde.
K čemu jsou konzultační hodiny?
Na naší katedře jsme od LS 2021/2022 zrušili klasické konzultační hodiny vyučujících. To ale neznamená, že nemůžete za vyučujícím přijít konzultovat odborná témata či výzkumné problémy. Nyní nabízíme konzultace kdykoliv po předchozí domluvě (osobně, e-mailem, MS Teams). Díky individuální domluvě mezi vyučujícím a studentem můžete jednoduše najít termín, který oběma stranám vyhovuje. Pokud ale např. v neděli ve 23.00 napíšete vyučujícímu e-mail, že přijdete v pondělí ráno v 9.00, nečekejte, že vám odpoví a že se daná konzultace uskuteční. Je vždy třeba domluvit se e-mailem s dostatečným předstihem.
Co je to zápočtový týden („zápočťák“)?
Každý semestr má 13 týdnů; ten poslední (před Vánoci nebo na začátku května, výjimkou je zkrácený letní semestr absolventských ročníků) se obvykle označuje jako zápočtový týden, kdy se píšou testy, na některých katedrách se už nekonají přednášky, ale pouze semináře, studenti mohou konat zkoušky „v předtermínu“ apod. Zápočtový týden je pouze zvyková záležitost, nemá oporu ve studijním řádu, takže nebuďte překvapení, když se s vámi vyučující domluví na test např. až v polovině zkouškového období, nebo třeba testy budete průběžně psát v semestru.
Co jsou to kredity a proč je třeba si je počítat?
Studenti si zapisují předměty a každý předmět má určitou hodnotu v kreditech (jejich množství odráží povahu a náročnost disciplíny, zejména ve vztahu k množství výukových hodin). Současně je ale důležité vědět, že za bakalářské i magisterské studium musí student získat určitý počet kreditů a rovněž musí splnit např. předepsaný počet kreditů za první semestr studia apod. Proto je třeba zejména v prvním semestru/ročníku studia mít zapsáno více předmětů, než kolik odpovídá např. minimálnímu limitu 20/40 kreditů (v doktorském studiu 30 kreditů), neboť nesplnění jednoho předmětu by znamenalo, že student nezíská požadovaný počet kreditů a je mu automaticky ukončeno studium. Podmínky a požadavky týkající se počtu kreditů jsou stanoveny a popsány v článku 20 a 21 Studijního a zkušebního řádu OU.
Na koho se obrátit, když nevím, kolik mám opravných termínů zkoušek, co dělat, když je jeden posudek na bakalářskou či diplomovou práci negativní nebo když mám problémy se zápisem předmětů?
Studium se řídí základním předpisem, kterým je Studijní a zkušební řád OU. Ten najdete na Portálu OU a také je dostupný v každoročně aktualizované příručce Informace o studiu. V případě nejasností se můžete obrátit na pedagogickou poradkyni (dr. Tereza Klemensová) nebo na vedoucího studijního oddělení (dr. Rostislav Černý). Řešení problému nikdy neodkládejte!
Jak mohu vyjádřit svůj názor na kvalitu výuku? Co dělat, když jsem nespokojen? Jak si mohu stěžovat?
Základním hodnoticím mechanismem jsou pravidelné evaluace, v nichž studenti hodnotí výuku. Pokud je však student výrazně nespokojen nebo má pocit, že se mu stala křivda, či je nespokojen s jinou věcí, může problém řešit ihned – buď se obrátit přímo na vyučujícího, popř. na vedoucího dané katedry (pamatujte na dělení předmětů dle zkratek KCJ a KCL). Teprve potom by měl, pokud má pocit, že problém nebyl uspokojivě vyřešen, oslovit studijní oddělení, resp. proděkana pro studium. Je třeba ctít hierarchii a služební postup – i tehdy, pokud je stížnost rovnou adresována např. děkanovi, je nejprve osloven vedoucí příslušné katedry a daný vyučující, aby se vyjádřili.
Pokud jsou studenti s čímkoliv nespokojeni, měli by hned problém řešit. Předchází se tím problémům. Případy, kdy např. 60 % studentů nenapíše test, neboť se nepřipravili, průběžně nestudovali a neplnili domácí úkoly, nevyužívali konzultací apod., a najednou se objeví stížnosti na vyučujícího a výuku, působí nevěrohodně a infantilně.
Jsou státnice a zkoušky veřejné? Můžu se přijít podívat např. na obhajoby diplomových prací?
Obhajoby závěrečných prací a státní závěrečné zkoušky (Bc., Mgr.), včetně obhajob dizertačních prací a státních doktorských zkoušek (Ph.D.), a také dílčí zkoušky během studia jsou podle zákona o vysokých školách veřejné. Tedy kdokoliv se může přijít podívat, samozřejmě nesmí do zkoušky zasahovat, rušit apod. Určitě se tedy přijďte podívat, ať víte, co vás čeká. Na naší katedře takový zájem studentů vítáme.
Veřejný je průběh zkoušky či obhajoby a vyhlášení výsledků; neveřejné jsou pouze rozpravy zkušební komise po zkoušce či obhajobě, kdy se rozhoduje o výsledném hodnocení.
Jak probíhají bakalářské a magisterské státnice?
Obhajoby závěrečných prací a státní závěrečné zkoušky (Bc., Mgr.), včetně obhajob dizertačních prací a státních doktorských zkoušek (Ph.D.), se řídí platným Studijním a zkušebním řádem OU. Na webu katedry českého jazyka v sekci Studium a také na Portálu OU najdete tematické okruhy a stručný popis zkoušky, včetně upozornění na seznam prostudované literatury, bez něhož student nemůže být ke zkoušce připuštěn.
Obhajoba závěrečné práce z českého jazyka začíná stručným představením tématu práce, cca 5–7 minut; student se zaměří zejména na metody, materiál a závěry. Lze si přinést osnovu, handout, práci, ale prezentace nesmí být založena na čtení textu z papíru. Poté jsou přečteny posudky a po nich se student vyjadřuje k zásadním připomínkám vedoucího a oponenta; pokud jsou v práci hojné jazykové chyby, je to ostuda, ale není třeba se k tomu vyjadřovat. Členové komise i další přítomní se účastní diskuze; mohou být položeny doplňující otázky.
U státní závěrečné zkoušky si student vylosuje témata a následně má 20 minut na přípravu z obou částí. Příprava by měla být opravdu jen načrtnutím osnovy; student by měl být připraven a ne teprve na „potítku“ vymýšlet, o čem vlastně bude mluvit.
Zkouška z jazykové části trvá cca 20 minut, zkouška z literární části také přibližně 20 minut; student si volí, kterou částí začne.
Co je to plagiát? Musím citovat vše?
Výraz „plagiát“ označuje podvodné vydávání cizího díla či myšlenky za vlastní. V akademickém a vědeckém prostředí je plagiát, nejčastěji opsání části (někdy i celku) cizí práce bez uvedení zdroje, považován za nepřípustné jednání a je tvrdě sankcionován, např. student není připuštěn k obhajobě závěrečné práce, může být podmínečně vyloučen ze studia apod.
Správně pracovat se zdroji se student naučí pouze praxí. Není tedy třeba přistupovat k psaní prvního odborného textu s obavami z vyloučení ze studia, že jsem necitoval zdroj informace, že Praha je hlavní město ČR. Zásada uvádět zdroje se týká informací zásadních a z hlediska tématu práce důležitých.
Co je to grant?
Dnešní systém vědy je financován hlavně granty, tedy finančními prostředky přidělovanými agenturami a institucemi na konkrétní výzkumné úkoly. Během studia nejčastěji uslyšíte zkratky GAČR (Grantová agentura ČR), SGS (Studentská grantová soutěž OU), popř. TAČR (Technologická agentura ČR).
Kdo je to „pomvěd“?
Pomvěd neboli pomocná vědecká síla je slangové označení pozice, kdy talentovaný a zapálený student spolupracuje s vyučujícími na výzkumu (např. zpracování dat, terénní výzkum). Odměnou pro studenta je radost z práce a stipendium. Úkoly pomvěda lze vhodně spojit s tématem závěrečné bakalářské nebo magisterské práce.
Co je to Erasmus+?
Jedná se o program studentských mobilit. Studenti mohou vyjet studovat na semestr či dva na vybranou zahraniční univerzitu, popř. na pracoviště, které nabízí stáže. Pobyt je studentům hrazen formou stipendia.
Katedra českého jazyka a katedra české literatury a literární vědy nabízejí studentům bohemistiky pobyty např. v těchto destinacích: Katowice, Helsinki, Wrocław, Lublaň, Londýn (stáže na České škole bez hranic), Oxford, Banská Bystrica, Plovdiv nebo Budapešť. Studenti samozřejmě mohou využít také nabídky ostatních kateder.
Všichni vyučující mluví o publikacích a impaktech. Co to je?
Stát, který financuje vysoké školy, se snaží najít kritéria pro posuzování kvality vědy a vyučujících na univerzitách. Proto posledních deset let vznikají různé systémy na hodnocení kvality vědy, např. seznamy časopisů vyšší a nižší kvality, databáze RIV apod.
Bez ohledu na měnící se systémy hodnocení vědy platí, že česká věda jako věda malého národa a malého jazyka se musí snažit prosadit do světa. To se děje nejen publikacemi v angličtině, ale také tématy, která mohou zaujmout širokou mezinárodní obec badatelů. Platformou, kde se odehrává komunikace vědců, jsou tzv. peer-reviewed (recenzované) časopisy náležející do respektovaných databází (ERIH+, SCOPUS, Web of Science). Jakousi „topku“ představují právě časopisy evidované právě v databázi Web of Science (WoS). Ty mají různé IF, tzv. impact-factor, tedy jakési indexy kvality založené na jejich citovanosti. Z českých bohemistických lingvistických časopisů do WoS náleží pouze Slovo a slovesnost. Databáze pro hodnocení vědy najdete na stránkách Univerzitní knihovny OU.
Máme ke státnicím nosit občerstvení? Na některých katedrách se to prý vyžaduje.
Ne! Ke státnicím přijďte naučení, se seznamem četby a psacími potřebami. Svému zubaři nebo gynekologovi také nenosíte chlebíčky či bábovku. Takže opravdu nic nenoste!
Jak je to s uznáváním známek a zápočtů při opětovném zapsání do studia?
Od ZS 2022/2023 lze na naší fakultě podávat žádosti o uznávání předmětů z předchozího nebo souběžného studia elektronicky přes Portál OU. Důvodem zamítnutí žádosti nemůže být hodnocení/známka, pokud jste předmět úspěšně absolvovali. Podmínky a požadavky týkající se uznávání předmětů jsou stanoveny a popsány ve Studijním a zkušebním řádu OU.