Výzkum

 

Hlavní směry výzkumu realizované na katedře:

• onomastika (socioonomastika, politická a literární onomastika, teorie vlastních jmen, výzkum zeměpisných jmen-toponym),
• kvantitativní lingvistika (kvantitativní textová analýza, kvantitativní syntax),
• výzkum sociolektů (slang, argot).

 

Onomastika je lingvistická disciplína s výraznými mezioborovými přesahy (historie, geografie, sociologie, antropologie), která se zabývá vlastními jmény (jména osob – antroponyma, jména míst – toponyma, jména institucí a lidských výtvorů – chrématonyma). Vlastní jména (propria) studuje z hlediska jejich komunikačního fungování (např. užívání jmen a jejich podob v různých komunikačních situacích a sociálních skupinách, vliv politiky a ideologií na jména) i z hlediska jejich charakteru coby jazykových jednotek v užším slova smyslu (etymologie, slovotvorba, gramatické vlastnosti, varianty, stylové příznaky apod.). Tradici onomastického výzkumu v Ostravě založili  prof. Rudolf Šrámek a doc. Naděžda Bayerová v roce 1973, kdy se konal první onomastický seminář. V současnosti „ostravská onomastická škola“ navazuje zejména na Šrámkův funkční a komunikační přístup k výzkumu vlastních jmen, zejména toponym, který obohacuje o nové pohledy a koncepty (jazyková krajina, politická onomastika, korpusová a kvantitativní analýza). Základním českým odborným časopisem věnovaným onomastice jsou Acta onomastica (vydávaná Ústavem pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Příklad onomastické práce: Jaroslav David Czech Street Names: The Tendencies of Development in Modern Times (2011), Jaroslav David Toponymy in a Relocated City: the City of Most, Czech Republic (2018).

 

Kvantitativní lingvistika je široce pojatý interdisciplinární obor, který se vyznačuje aplikací matematických a statistických metod v jazykovědě. Obecně lze říct, že přívlastek „kvantitativní“ pomalu ztrácí na významu, protože současný lingvistický výzkum je založen především na experimentálních metodách a využití matematiky a statistiky je takřka nezbytné.  Výzkum na naší katedře vychází zejména z pojetí reprezentovaného Gabrielem Altmannem či Reinhardem Köhlerem, které směřuje k nalezení základních mechanismů fungování jazyka, tzv. jazykových zákonů (např. Zipfovy zákony, Menzerathův-Altmannův zákon). Konkrétně se zaměřujeme na syntax a stylometrii (kvantitativní stylistiku). Základními odbornými časopisy jsou Journal of Quantitative Linguistics, Glottotheory či Glottometrics. Jako ukázku kvantitativního přístupu lze použít publikaci Radka Čecha a kol. Metody kvantitativní analýzy (nejen) básnických textů (2014).  

 

Sociolektologie je lingvistická disciplína s výrazným interdisciplinárním přesahem do sociologie, která se zabývá zkoumáním nespisovných útvarů užívaných v ústní neoficiální či polooficiální komunikaci různých skupin obyvatelstva (slang, argot). Výzkum sociolektů v Ostravě založil prof. Jaroslav Hubáček, který se zaměřoval především na problematiku slangů a profesní mluvy. Na katedře českého jazyka je v současnosti věnována pozornost především specifickým výrazovým prostředkům příznačným pro dorozumívání jedinců, kteří se dostávají do konfliktu se zákonem (mluva odsouzených; mluva uživatelů, distributorů a výrobců drog). Provádíme terénní sběry jazykového materiálu, zajímáme se o komunikační fungování daných lexikálních prostředků i o způsoby jejich tvoření. Problematice sociolektů bývá již tradičně věnována odborná pozornost na tzv. plzeňských konferencích o slangu a argotu (1977, 1980, 1984, 1988, 1995, 1998, 2003, 2008, 2014). Příklad sociolektologické práce z produkce pracovníků KČJ: Lucie Radková Jak se mluví za zdmi českých věznic (2012).