Projekty

Kvantitativní syntaktická stylistika současné psané češtiny
GAČR (2022-2024)
Miroslav Kubát, Xinying Chen, Radek Čech

Projekt je zaměřený na syntaktické charakteristiky různých stylů v současné psané češtině. Výzkum je založen na kvantitativní analýze korpusu SYN2020, což je syntakticky anotovaný reprezentativní korpus současné psané češtiny obsahující 100 milionů tokenů. Různé syntaktické charakteristiky jako průměrná délka věty, druhy vět, slovosled, modalita, distribuce syntaktických funkcí, indexy atributivnosti a subjektovosti jsou analyzovány. Naším cílem je obohatit dosavadní výzkum stylu českých textů o nové pohledy. Za prvé, zaměřujeme se na syntaktickou část stylistiky, která obvykle stojí mimo hlavní zájem badatelů. Za druhé, naše analýza je založena na kvantitativních metodách.

Kvantitativní onomastika: východiska, koncepty, aplikace
GAČR (2022-2024)
Jaroslav David, Michal Místecký, Tereza Klemensová

Projekt se zaměřuje na teoretické i praktické možnosti kvantitativní onomastiky ? nové disciplíny, která usiluje o matematicky podložený výzkum v oblasti vlastních jmen. V teoretické oblasti se projekt zaměřuje na začlenění proprií do kontextu obecnělingvistických diverzifikačních tendencí a na výzkum vlastních jmen z diachronní perspektivy prostřednictvím Piotrowského zákona. Ověření a využití teoretických závěrů a metod se soustřeďují na kvantifikaci dynamicky se rozvíjejících onymických oblastí (např. literární onomastika, případně propojení onomastiky a kritické analýzy diskurzu); pozornost je věnována také roli vlastních jmen v soudobých sociálně-politických kontextech. Metodologicky je projekt založen na korpusovém bádání, k jehož realizaci využívá širokou škálu dostupných nástrojů i souborů textů, především z dílny Českého národního korpusu; základními typy vědeckých přístupů jsou pak frekvenční, stylometrická a kolokační analýza.

Kvantitativní analýza textů žákovského korpusu CzeSL-SGT
SGS (2022), SGS06/FF/2022
Miroslav Kubát, Radek Čech, Michaela Hanušková, Michaela Nogolová, Markéta Guńková

Projekt se zaměřuje na kvantitativní analýzu textů žákovského korpusu CzeSL-SGT. Cílem je získat základní data o textech jednotlivých jazykových úrovní a sledovat tak proces učení se češtiny jako cizího jazyka. Zabýváme se indexy slovního bohatství a syntaktické komplexity. Zajímá nás zejména vývoj napříč jednotlivými jazykovými úrovněmi a také rozdíl mezi vývojem slovanských a neslovanských rodilých mluvčích.

Reflexe jazykové a jazykovědné problematiky v nelingvistických textech
SGS (2020–2021), SGS01/FF/2020-2021
Jaroslav David

Navrhovaný dvouletý projekt Reflexe jazykové a jazykovědné problematiky v nelingvistických textech se na několika vybraných tématech zaměřuje na to, jak nelingvistické texty (tj. texty, jež nejsou primárně určeny odborné komunitě lingvistů a jejichž autoři nejsou odborníky jazykovědci) prezentují témata, která jsou souběžně řešena i na poli odborné jazykovědy (např. publicistika, beletrie, internetová diskuzní fóra). Projekt se zaměřuje na tato témata: 1) postoje k jazykové správnosti a její kritéria pohledem nelingvistů; 2) diskuze o jazykovém purismu, konceptu dobrého autora, o nových pravidlech pravopisu, úpadku jazyka; 3) reflexe jazyka politiky v díle českých spisovatelů (např. Karel Čapek, Karel Poláček, Václav Havel); 4) reflexe jazykové stránky vlastních jmen: postoje k přechylování; postoje k dávání rodných jmen; změny zeměpisných názvů a použitá argumentace, na příkladu českého pohraničí v letech 1945-1946 a současného Těšínska a Slovenska; problematika názvu Česko pohledem kolokační analýzy; 5) hodnocení kvality konkrétních jazyků na základě publicistiky ČNK (kolokační analýza na základě asociačních měr); 6) reflexe jazyka navštívené země na příkladu českých cestopisů do Číny. Do projektu budou zapojeni 3 akademici, 6 studentů NMgr. studia a 1 student dr. studia, z toho 3 studenti zahraniční.

Mluva účastníků zahraničních armádních misí II.
SGS (2021), SGS05/FF/2021
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu, který navazuje na SGS05/FF/2020 Mluva účastníků zahraničních armádních misí, je terénní šetření realizované v prostředí příslušníků mezinárodních vojenských zahraničních operací a pozorovatelských misí v Afghánistánu a Mali. Primárním cílem řešitelů grantu je shromáždit aktuální lexikum užívané českými vojáky na aliančních základnách a nalézt odpověď na otázky, čím je vojenská mluva pro účastníky misí, jakou roli hraje v jejich komunikaci a jakými pravidly se řídí. Je to téma, které dosud není vzhledem ke své šíři a náročnosti výzkumu v české lingvistice komplexně zpracováno. Řešitelky budou pokračovat v práci, kterou započaly v roce 2020, a dokončí mj. terénní šetření, které zkomplikovala současná pandemie. Do výzkumu se zapojí příslušníci armádních kontingentů jiných národností (viz níže). Získaná data budou v budoucnu propojena s výzkumem uskutečněným v dalších složkách Armády České republiky (např. vojenské policii, aktivních zálohách) a budou využita při přípravě monografie o mluvě bezpečnostních složek (Policie ČR, Armáda ČR). Pozn. Charakter výzkumu (viz níže) neumožňuje zapojit do projektu více studentů.

Mluva účastníků zahraničních armádních misí
SGS (2020), SGS05/FF/2020
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je terénní šetření realizované v prostředí příslušníků mezinárodních vojenských zahraničních operací a pozorovatelských misí v Afghánistánu a Mali. Primárním cílem řešitelů grantu je shromáždit aktuální lexikum užívané českými vojáky na aliančních základnách a nalézt odpověď na otázky, čím je vojenská mluva pro účastníky misí, jakou roli hraje v jejich komunikaci a jakými pravidly se řídí. Je to téma, které dosud není vzhledem ke své šíři a náročnosti výzkumu v české lingvistice komplexně zpracováno. Při výzkumu bude použito jak kvalitativních, tak kvantitativních metod. Terénní šetření týkající se funkce mluvy bude mít mezinárodní charakter – zapojí se do něho rovněž armádní kontingenty jiných národností, především Američané a Španělé. Získaná data budou v budoucnu propojena s výzkumem uskutečněným v dalších složkách Armády České republiky (např. vojenské policii, aktivních zálohách) a budou využita při přípravě monografie o mluvě bezpečnostních složek (Policie ČR, Armáda ČR). Pozn. Charakter výzkumu (výzkum ve válečné zóně) neumožňuje zapojit do projektu více studentů.

Diskurz online mediálních textů o mateřství
SGS (2019), SGS02/FF/2019
Zuzana Černá

Cílem předkládaného projektu je analyzovat a interpretovat diskurz na téma mateřství, který je prezentován v českých denících s nejvyšší sledovaností, konkrétně v denících Metro, MF Dnes, Blesk a Deník, a to v jejich online verzi. Pro účely tohoto projektu budeme považovat diskurz ve shodě s reprezentanty kritické diskurzivní analýzy jako způsob mluvení o tématu z určité perspektivy, jako prostředníka mezi textem a společností. Budeme kombinovat kvalitativní a kvantitativní výzkumnou strategii, konkrétně přístup kritické diskurzivní analýzy a metodologické postupy korpusové lingvistiky, a spojíme je v přístup Corpus-Assisted Discourse Studies. Chceme zjistit, zda je diskurz vybraných textů neutrální, nebo vykazuje určitý persvazivní záměr (v tom případě se pokusíme identifikovat jeho cíl a sociální kontext). Zajímat nás budou i kategorie mateřství a matkám připisované identity. Dílčími cíli bude analyzovat lexikální prostředky textů (konkrétně označení pro mateřství, označení pro matky, pojmenování pro vztah matek a ne-matek, pro nenarozené dítě, pro narozené dítě, pro situace související s těhotenstvím a s mateřstvím, jejich kolokace a konkordance), gramatické prostředky, grafické prostředky a intertextovost.

Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů
SGS (2018–2019), SGS02/FF/2018-2019
Jaroslav David

Navrhovaný dvouletý projekt Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů se zabývá jazykem jako nástrojem vytváření reality ve vybraných typech komunikačních situací a textů. Výzkum se zaměřuje na dvě konkrétní témata: 1) konstrukt staré češtiny (ve smyslu ‚hra na autenticitu‘) v novočeské umělecké literatuře, filmu a marketingových textech, 2) tematizace proprií (etymologizace, interpretace, resémantizace) v umělecké literatuře (román, cestopis) a publicistika (politické projevy). Projekt představuje originální a v české lingvistice dosud opomíjená témata, a to na základě kvalitativní analýzy žánrově pestrého souboru textů. Plánovanými výstupy projektu bude 5 časopiseckých studií, 1 kapitola v monografii, zpracování 3 magisterských prací, 5 konferenčních vystoupení.

Sémantická analýza pomocí metod založených na neuronových sítích
SGS (2019), SGS07/ÚVAFM/2019
Miroslav Kubát, Jan Hůla, David Mojžíšek, Kateřina Pelegrinová

Projekt tematicky navazuje na sérii předchozích SGS projektů se zaměřením na lingvistickou analýzu s využitím metod neuronových sítí. Cílem nadcházejícího SGS je zpřístupnit analýzu, která byla rozpracována během minulých dvou ročníků, širší veřejnosti v podobě webové aplikace. Konkrétně půjde o webovou aplikaci, která umožní měřit sémantické vlastnosti uživatelem vybraných slov a která bude vizualizovat výsledky analýzy pomocí přehledných grafů.Druhou částí projektu bude tvořit konstrukce sémantického grafu na základě blízkosti významu slov, která je získávána pomocí metody Word2Vec. Tento graf bude následně zkoumán pomocí metod komplexních sítí. Oproti předchozím SGS projektům také budou aktualizována data za použití nejnovějšího sychronního korpusu češtiny SYN_V6 (Český národní korpus).Zaměření projektu odráží klíčové výzkumné oblasti jak Ústavu pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování Ostravské univerzity (neuronové sítě), tak Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity (kvantitativní lingvistika).

Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů
SGS (2018–2019), SGS02/FF/2018–2019
Jaroslav David, Jana Davidová Glogarová, Kristýna Bílková, Zuzana Kaňáková, Tereza Klemensová, Agata Rupińska, Tinglin Sun

Dvouletý projekt si klade za cíl popsat na základě analýzy vybraných textů postupy, způsoby a prostředky, jimiž jazyk konstruuje realitu (ve smyslu ‚hra na autenticitu‘). Projekt se zaměřuje na dvě témata: 1) konstrukt staré češtiny v umělecké literatuře, filmu a marketingových textech, 2) tematizace proprií v různých typech textů (viz podrobněji níže), zabývá jazykem jako prostředkem tvořícím realitu ve specifických komunikačních situacích. Jeho jedinečnost spočívá nejen v zaměření na originální a v české lingvistice dosud opomíjená témata, ale tkví rovněž v důrazu na pestrost analyzovaných textů z hlediska žánrů (román, cestopis, marketingové texty, politické projevy).
Cílem projektu v obou částech (konstrukt staré češtiny, tematizace proprií) je tedy především ‚mapování terénu‘ (teoretické studie) opírající se o řešení konkrétních výzkumných témat (případové studie vycházející z analýzy materiálu).

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2018), SGS01/UVAFM/18
Miroslav Kubát, Radek Čech, Jan Hůla, David Číž, Kateřina Pelegrinová

Projekt navazuje na předchozí SGS projekt Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů. Během projektu se ukázal značný potenciál tohoto výzkumu. Hlavním cílem je rozšířit funkce vybudovaného softwaru a prozkoumat možnosti navržené metody v lingvistickém výzkumu. Konkrétně jde o měření tzv. kontextové specifičnosti lemmatu (Context specificity of lemma – CSL). Tato metoda, založená na technice Word2vec, měří unikátnost kontextu daného lematu.

Vývoj českých pronominálních enklitik
GAČR, 2017–2019
Radek Čech, Pavel Kosek (Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno)

Projekt je zaměřen na vývoj slovosledu českých pronominálních (en)klitik mi, si, ti; ho, mu, sě, tě. Analýza vychází z materiálu reprezentativních částí staročeských a středněčeských biblí (vzniklých v období od 14. do 18. stol.). Slovosled pronominálních (en)klitik je zkoumán: 1. ve frázi verba finita, 2. v infinitivní, přechodníkové, adjektivní a substantivní frázi. Výzkum se soustřeďuje především na konkurenci postiniciální a kontaktní pozice (en)klitik, na (en)klitickou skupinu, na proměnu původně ortotonických pronominálních forem ho, mu, sě, tě ve „stálá“ (en)klitika a na proklitizaci (en)klitických zájmenných forem. Metodologicky se projekt hlásí k tradici české závislostní a funkční syntaxe. Jelikož je analýza historického vývoje (en)klitik založena na frekvenčních charakteristikách zkoumaného fenoménu, jsou pro podrobnější analýzu dat užity metody kvantitativní lingvistiky.

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2017), SGS02/UVAFM/2017
Radek Čech, Miroslav Kubát, Jan Hůla, Vojtěch Molek

Cílem projektu je aplikovat současné metodologické postupy založené na modelech neuronových sítí v textologii. Jde o analýzu sémantických změn v českých textech, přičemž jsou tyto změny sledovány jak z hlediska diachronního, tak synchronního. Konkrétně je na základě materiálu excerpovaného z Českého národního korpusu a) zkoumán vývoj politického a společenského diskurzu v publicistických textech v období 1990-2014 a b) ověřována možnost klasifikace žánrů. Projekt odráží jak výzkumné zaměření Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování OU (modelování prostřednictvím neuronových sítí), tak výzkumné zaměření katedry českého jazyka Filozofické fakulty OU (kvantitativní lingvistika, textologie).

Nové přístupy k výzkumu toponymie – na příkladu vybraných lokalit Moravy a Slezska
SGS, projekt č. SGS01/FF, 2016–2017
Jaroslav David

Projekt se zaměřuje na výzkum současné toponymie, její znalosti a užívání, a to ve vybraných lokalitách Moravy a Slezska (Čeladná, Dolní Údolí, Horní Údolí, Karlova Studánka, Libavá, Ostrava-Poruba, Ostrava-Svinov, Ostrava-Třebovice, Ostravice, Rejvíz, Rusava; průmyslové areály Ostravska a Karvinska). Jeho jedinečnost v kontextu české onomastiky spočívá nejen ve volbě různých typů lokalit (město, sídliště, venkovská obec), rozdílných kontextech jejich vývoje a aktuální existence (poválečné sídliště, obec v oblasti bývalých Sudet, města v industrializované oblasti, tradiční horská obec, horské letovisko). Především tkví v akcentu položeném na vztah specifičnosti jejich osídlení a jeho reflexe v toponymii, se zaměřením na toponymii sociálních skupin, popř. skupin etnických, a toponymii jako nástroj propagace obce a regionu. Projekt obohacuje a metodologicky rozšiřuje tradiční onomastický výzkum o nové koncepty, a to v širokém mezioborovém pojetí, jako jsou jazyková krajina, sociální status toponymie, nový regionalismus, place branding a place marketing.

Policejní mluva
SGS, projekt č. SGS22/FF/2015, 2015
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je týmové terénní šetření realizované v prostředí příslušníků Policie ČR. Jelikož se stávající práce o policejní mluvě zaměřují pouze na výrazivo užívané na úrovni policejních obvodů, naším cílem bude shromáždit a analyzovat lexikální jednotky užívané především příslušníky útvarů s působností na celém území ČR, tzv. elitních policejních sborů. Důraz bude mj. kladen také na případnou kryptickou funkci mluvy elitních detektivů.

Toponyma – ohrožené kulturní dědictví
SGS, projekt č. SGS1/FF, 2014–2015
Jaroslav David

Projekt se zaměřil na výzkum toponymie v lokalitách, které byly v minulosti zničeny nebo jimž hrozí v současnosti zánik v souvislosti s lidskou činností, především těžbou nerostných surovin (uhlí) a budováním velkých staveb. Jedná se o následující místa: Most, Karviná (těžba uhlí); Staré Hamry, Nové Heřminovy (budování vodních děl); Ostrava-Hrušov (zanikající lokalita v záplavové oblasti). Výstupem projektu byly odborné studie, kapitoly v kolektivních monografiích a také výstavní projekt.

Lexikum drogově závislých II
SGS, SGS13/FF/2014, 2014
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012) a grantový projekt specifického vysokoškolského výzkumu s názvem Lexikum drogově závislých (2013). Jelikož zmíněné výstupy představovaly z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem tohoto výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho náležité lexikografické zpracování. Hlavním výstupem projektu byla monografie o mluvě uživatelů a výrobců drog.

Lexikum drogově závislých
SGS, SGS2/FF/2013, 2013
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012). Jelikož citovaná práce představuje z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho následné náležité lexikografické zpracování, které posloužilo jako východisko pro připravovanou monografii o mluvě abuzorů.

QUITA (Quantitative Index Text Analyzer) – Software pro měření indexu slovního bohatství a jiných kvantitativních charakteristik textu
IGA (no. FF_2013_031)
Radek Čech, Vladimír Matlach, Miroslav Kubát

Quantitative Index Text analyzer (QUITA) je univerzální nástroj s přehledným intuitivním uživatelským prostředím, který je určen pro nejširší spektrum uživatelů. Tomu odpovídá také výběr základních kvantitativních indikátorů, jako jsou různé indexy slovního bohatství, tematická koncentrace, aktivita a deskriptivita, průměrná délka tokenu apod. QUITA také umožňuje provádět základní operace s textem, kam patří zejména tvorba frekvenčních slovníků, lemmatizace textu nebo rozlišování slovních druhů. Získaná data lze jednoduše statisticky testovat a také vytvořit požadované grafy či tabulky, které lze exportovat. Podrobné informace o programu, včetně popisů všech indexů s konkrétními příklady, lze najít v knize QUITA – Quantitative Index Text Analyzer a v diplomové práci Kvantitativně lingvistický software.

Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen
NAKI, projekt č. DF11P01OVV022, 2011–2014
Jaroslav David, Přemysl Mácha (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

Cílem projektu bylo přispět k ochraně toponym (místních a pomístních názvů, urbanonym, zejména uličních názvů) jako významné součásti kulturního dědictví, národní paměti a lokální, regionální a národní identity. V rámci projektu byla vypracována certifikovaná metodika ochrany a prezentace místních a pomístních názvů a urbanonym pro obce a města a potažmo pro další instituce (školy, knihovny, muzea, archivy atd.), vznikly dvě výstavy o významu pomístních a místních názvů (Ostrava, Havířov) a byly zpracovány mapy, resp. kartografické metodiky, pro místní a pomístní názvy. Dalšími výstupy projektu je rovněž odborná monografie Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví, několik odborných studií a konferenčních příspěvků a databáze Názvy míst evidující nestandardizovaná toponyma.

Historická sémantika
GAČR, projekt č. GAP406/11/0268, 2011–2013
Jaroslav David, Radek Čech, Jana Davidová Glogarová, Lucie Radková, Hana Šústková

Projekt se zaměřil na historickou sémantiku na základě výzkumu především novočeského (19. a 20. století) jazykového materiálu. Česká historická sémantika představuje velmi rozvinutý obor pro období střední češtiny, ale nikoliv pro období moderních dějin češtiny. Díky bohatému lexikografickému a textovému materiálu 19. a 20. století, včetně publicistiky (např. Karel Čapek, Ladislav Jehlička, Jaroslav Durych, novoroční projevy prezidentů) a Českého národního korpusu, se právě uvedené období jeví jako velmi vhodná perioda pro aplikaci poznatků a metod rozvinutých zejména v britské, americké a německé historické a sociální sémantice při výzkumu tzv. Begriffsgeschichte/History of Concepts/Political Semantics. Téma nabízí využití potenciálu mezioborových vztahů lingvistiky, zejména k sociálním, politickým a také kulturním dějinám. Výstupem projektu je monografie Slovo a text v historickém kontextu a řada studií a konferenčních vystoupení.

Analýza příznaků vysoké a nízké tranzitivity českých vět (z hlediska emergentní gramatiky)
GAČR 405/08/P157, 2008-2010
Radek Čech

Grantový projekt byl zaměřen na analýzu tranzitivity v rámci metodologického přístupu formulovaného P. Hopperem a S. Thompsonovou. Hlavním cílem projektu bylo především empiricky testovat hypotézu tranzitivity a zkoumat vztahy mezi jednotlivými parametry tranzitivity (např. míru korelace). Protože však provedené empirické testy nepotvrdily predikce odvezené z hypotézy tranzitivity, musel být původní hlavní záměr projektu, tj. analýza vztahů mezi jednotlivými parametry tranzitivity, modifikován. Proto a) byla kriticky analyzována teoreticko-metodologická východiska celého přístupu, b) byly zkoumány další možnosti analýzy fungování tranzitivity – konkrétně byly navrženy způsoby propojení hypotézy tranzitivity s metodologickými postupy kvantitativní lingvistiky a teorií tzv. synergetické lingvistiky, c) byly zkoumány nové způsoby analýz syntaktických vlastností sloves založených důsledně na metodologii empirických věd – v rámci toho směru bádání byl jednak představen nový přístup analýzy slovesné valence, tzv. plná valence, jednak aplikována metodologie vyvinutá v rámci teorie komplexních sítí. Dále byly zkoumány možnosti využití poznatků o fungování tranzitivity ve výuce mateřského jazyka. Výsledky bádání byly prezentovány formou odborných článků, knih a přednášek.

Lidová etymologie – její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka)
GAČR, projekt č. 405/07/P144, 2007–2009
Jaroslav David

Výzkum se zaměřil na několik témat, na jejichž základě byl sledován vztah lidové/nevědecké etymologie a onymické vrstvy jazyka, především její toponymické složky, např. etymologie jako rétorická figura, využití nevědecké etymologie v politickém diskurzu a beletrii. Výstupem projektu bylo několik studií a konferenčních příspěvků. S tématem výzkumu nevědecké etymologie souvisejí i některé části monografií Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině a Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie.