Projekty

Jazyková krajina a zeměpisná jména současnosti – svědectví o minulosti regionu
Citizen Science NEOLAiA
Jaroslav David

Cílem projektu Citizen Science NEOLAiA Jazyková krajina a zeměpisná jména současnosti – svědectví o minulosti regionu je výzkum zeměpisných názvů a jazykové krajiny (textů ve veřejném prostoru, např. uliční a informační tabule, náhrobky, graffiti) ve dvou oblastech – na Havlíčkobrodsku (Havlíčkův Brod, Kraj Vysočina) a na Odersku (Odry, Moravskoslezský kraj). V obou regionech plánujeme do projektu pozvat a zapojit místní obyvatele. Společně budeme sbírat materiál a lépe poznáme současnost a minulost těchto oblastí, které spojuje zajímavý historický vývoj, charakterizovaný mimo jiné demografickými proměnami a česko-německým jazykovým kontaktem.

V rámci projektu budeme pořádat workshopy a výstavy, vzniknou také videa a články. Naše aktivita se bude zaměřovat na prezentaci významu jazykové krajiny a zeměpisných jmen jako historického a kulturního dědictví regionu a také jejich hodnoty pro místní identitu.

Projekt Jazyková krajina a zeměpisná jména současnosti – svědectví o minulosti regionu je realizován akademiky a studenty Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Součástí týmu jsou především lingvisté, kteří se tematice zeměpisných názvů (toponym) a jazykové krajiny věnují dlouhodobě, ale také studenti, kteří jsou teprve na začátku své vědecké cesty.

Kvantitativní analýza syntaktické komplexity v českých textech
SGS (2025), SGS04/FF/2025
Miroslav Kubát

Projekt je zaměřen na kvantitativní analýzu syntaktické komplexity českých textů, a to prostřednictvím metod jako průměrná délka věty, průměrná délka klauze, průměrná dependenční vzdálenost (MDD) či průměrná délka lineárních dependenčních segmentů (LDS). Analýza bude aplikována na tři různé korpusy: novoroční projevy československých a českých prezidentů (s cílem zkoumat rozdíly mezi demokratickými a komunistickými prezidenty), dílo Karla Čapka (pro analýzu vlivu žánru na syntaktickou komplexitu u jednoho autora) a adaptovanou literaturu pro nerodilé mluvčí (pro posouzení syntaktické náročnosti podle jazykové úrovně). Projekt tak poskytne vhled do vztahu mezi syntaktickou komplexitou a různými typy textů. Tento projekt úzce souvisí s tématy dizertačních prací M. Nogolové (Mezi slovem a klauzí, kvantitativní analýza syntaktických jednotek) a Ž. Stiborské (Čtenářská gramotnost u žáků s odlišným mateřským jazykem).

Propriální lexikon a lexikografie – nové přístupy
SGS (2025), SGS01/FF/2025
Jana Davidová Glogarová

Jednoletý projekt Propriální lexikon a lexikografie – nové přístupy se zaměřuje na interdisciplinární výzkum lexikonu vlastních jmen (antroponyma, toponyma), včetně specifické oblasti jejich lexikografického zpracování. Kromě studií věnovaných propriálnímu lexikonu vybraného typu textů (beletrie, publicistika, lexikografické příručky – encyklopedie, slovníky) se zaměřuje rovněž na metodologické aspekty a aplikaci nových možností – těmi jsou především využití kvantitativních a korpusových metod (např. frekvenční a kolokační analýza, distribuce forem) pro analýzu vlastních jmen v různých kontextech a typech textů. Struktura řešitelského týmu: 3 akademici, 1 studentka NMgr. studia a 3 studenti dr. studia, z toho 1 studentka zahraniční.

Biografie dezinformace s přívlastkem AI: Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku
Operační program Jan Amos Komenský (2025-2028)
Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_025/0008724
Výzkumný záměr 1: Dezinformační texty v perspektivě lingvistiky 21. století
Miroslav Kubát

Cílem projektu je analýza vzniku, šíření, recepce a dopadu dezinformací na společnost s důrazem na využití umělé inteligence při jejich odhalování. Projekt kombinuje metody společenských, humanitních a přírodních věd v pěti synergicky propojených výzkumných záměrech. Výzkum se soustřeďuje na lingvistickou, psychologickou a společenskou dimenzi dezinformací a prostřednictvím logických, epistemologických a fuzzy metod vytváří podklady pro tvorbu nástrojů k jejich efektivní a rychlé detekci včetně doporučení preventivních opatření. Realizace projektu tak přispěje k lepšímu porozumění tomu, jak dezinformace vznikají, jakými charakteristikami se vyznačují, jaká mají specifika v českém prostředí, jak je lze detekovat s využitím umělé inteligence, jaké mají dopady na důvěryhodnost a psychiku jednotlivce a jak jim lze odolávat v případě vybraných sociálních společenství.

Výzkumný záměr 1 se soustřeďuje na lingvistickou analýzu textů v rámci internetových médií. Zahrnuje analýzu a interpretaci mechanismů vytvářejících dezinformace v rovině lingvistické, emoční a sociálně sémantické jak u českých fake news (VZ1.1), tak ve vybraných cizích jazycích (VZ1.2). V návaznosti na současný stav výzkumu lingvistiky využívá indikátory z různých oblastí stylometrického vědeckého kontinua a kvalitativní analýzy diskurzu.

Česká lingvistika 21. století – rozhovory, témata, analýzy
SGS (2024), SGS02/FF/2024
Jana Davidová Glogarová

Navrhovaný jednoletý projekt Česká lingvistika 21. století – rozhovory, témata, analýzy se ve spolupráci studentů dr. a NMgr. studia a akademiků zaměřuje na přípravu a vydání monografie s pracovním názvem Rozhovory s českými lingvisty 21. století. Kniha přinese rozhovory s 20 osobnostmi současné české jazykovědné bohemistiky reprezentujícími střední generaci české lingvistiky. Zaměří se na jejich cestu k lingvistice, popis profesní dráhy i pedagogické práce, a především na jejich badatelské zaměření. Prostřednictvím konkrétních osobností nastíní tvář současné české jazykovědné bohemistiky a představí její různé oblasti či okruh řešených problémů. Rozhovory svými tématy ukážou nejen návaznost současné lingvistiky na tradici 20. století, ale budou také věnovat pozornost aktuálním tématům, jako jsou textová válka a fake news, gender a jeho odraz v jazyce, výuka češtiny, popularizace vědy a přínos humanitních věd pro společnost, téma žen ve vědě i roli lingvistiky v řešení problémů dnešního světa. V obecnější rovině navrhovaný projekt poukáže na klíčová témata současné české jazykovědné bohemistiky i jejich proměnu a aktualizaci v delší časové perspektivě a nastíní její úkoly v moderní společnosti. Klíčovými výstupy projektu bude 1 monografie, dále 2 studie, 2 dílčí rozhovory pro časopis Acta onomastica (databáze SCOPUS), 8 rozhovorů pro podcast Z Čejovny. Do projektu budou zapojeni 3 akademici, 2 studentky NMgr. studia a 3 studentky dr. studia. Klíčová slova: česká lingvistika, lingvisté, rozhovory, bohemistika

Čtenářská gramotnost pohledem současných lingvistických metod
SGS (2024), SGS13/FF/2024
Lucie Radková

Projekt se bude zaměřovat na aktuální didaktickou problematiku čtenářské gramotnosti, kterou však bude nahlížet primárně lingvistickým prizmatem. Východiskem bude práce se souborem textů, které se objevují v nejrůznějších testováních žáků (celorepublikové testování PISA, přijímací a maturitní zkoušky, certifikované zkoušky z češtiny pro cizince). Shromážděné texty budou podrobeny stylometrickým analýzám (viz např. Kubát, 2016; Radková, Místecký, 2020 a 2022), přičemž pozornost bude věnována především lexikální diverzitě, distribuci slovních druhů a některým konceptům kvantifikované náročnosti textu, které vypracovala početně orientovaná pedagogika (viz Pluskal, 1989; Beneš, Janoušek, Novotný, 2009). Projekt se rovněž zaměří na žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ), jejichž počet na českých školách – i v důsledku složité mezinárodní situace – stále roste. Cílem projektu je poukázat na případné rozdíly mezi zkoumanými didaktickými materiály, ale především poskytnout jejich tvůrcům intersubjektivní vodítka pro jejich sestavování. Výzkum bude navíc veden tak, aby získané poznatky mohly být implementovány do přípravy budoucích učitelů a učitelek i zpřístupněny zájemcům z řad pedagogické veřejnosti (srov. Rozvoj oborových didaktik, jejich integrace ve studiu a propojení s praxí. In Reforma přípravy učitelů v ČR, Executive summary, hlavní cíle a odpovědnosti za jejich naplnění, MŠMT).

Kvantitativní syntaktická stylistika současné psané češtiny
GAČR (2022-2024)
GA22-20632S
Miroslav Kubát

Projekt je zaměřený na syntaktické charakteristiky různých stylů v současné psané češtině. Výzkum je založen na kvantitativní analýze korpusu SYN2020, což je syntakticky anotovaný reprezentativní korpus současné psané češtiny obsahující 100 milionů tokenů. Různé syntaktické charakteristiky jako průměrná délka věty, druhy vět, slovosled, modalita, distribuce syntaktických funkcí, indexy atributivnosti a subjektovosti jsou analyzovány. Naším cílem je obohatit dosavadní výzkum stylu českých textů o nové pohledy. Za prvé, zaměřujeme se na syntaktickou část stylistiky, která obvykle stojí mimo hlavní zájem badatelů. Za druhé, naše analýza je založena na kvantitativních metodách.

Kvantitativní onomastika: východiska, koncepty, aplikace
GAČR (2022-2024)
Jaroslav David

Projekt se zaměřuje na teoretické i praktické možnosti kvantitativní onomastiky ? nové disciplíny, která usiluje o matematicky podložený výzkum v oblasti vlastních jmen. V teoretické oblasti se projekt zaměřuje na začlenění proprií do kontextu obecnělingvistických diverzifikačních tendencí a na výzkum vlastních jmen z diachronní perspektivy prostřednictvím Piotrowského zákona. Ověření a využití teoretických závěrů a metod se soustřeďují na kvantifikaci dynamicky se rozvíjejících onymických oblastí (např. literární onomastika, případně propojení onomastiky a kritické analýzy diskurzu); pozornost je věnována také roli vlastních jmen v soudobých sociálně-politických kontextech. Metodologicky je projekt založen na korpusovém bádání, k jehož realizaci využívá širokou škálu dostupných nástrojů i souborů textů, především z dílny Českého národního korpusu; základními typy vědeckých přístupů jsou pak frekvenční, stylometrická a kolokační analýza.

Analýza syntaktické komplexity textů žákovského korpusu CzeSL-SGT
SGS (2023), SGS08/FF/2023
Miroslav Kubát

Projekt bude zaměřen na analýzu vývoje syntaktické komplexity textů nerodilých mluvčích češtiny napříč různými jazykovými úrovněmi (A1-C1 dle CEFR). Syntaktická komplexita bude zkoumána pomocí dvou metod: a) průměrné dependenční vzdálenosti (MDD) a b) průměrné délky lineárních dependenčních segmentů (LDS). Výzkum bude proveden na žákovském korpusu CzeSL-SGT, který obsahuje více než 8000 textů nerodilých mluvčích češtiny. Tento projekt úzce souvisí s tématem dizertační práce M. Hanuškové zaměřené na kvantitativní analýzu textů nerodilých mluvčích češtiny a také s dizertační prací M. Nogolové zabývající se kvantitativní analýzou syntaktických jednotek.

OnomOs – Ostravský korpus vlastních jmen
SGS (2023), SGS02/FF/2023
Jaroslav David

Navrhovaný jednoletý projekt OnomOs – Ostravský korpus vlastních jmen je zaměřen na vytvoření specializovaného jazykového korpusu pro výzkum proprií, který připraví studenti a akademici. Plánovaný korpus koresponduje s výzkumnými tématy řešenými na pracovišti navrhovatele (kvantitativní analýza textů, stylometrie, onomastika) a s aktuálně řešeným projektem GAČR Kvantitativní onomastika: východiska, koncepty, aplikace. Avšak na rozdíl od uvedeného projektu GAČR, který se zaměřuje na výzkum chování proprií v textu a využití kvantitativních a korpusových přístupů při jejich analýze, navrhovaný projekt SGS cílí na samotné vytváření korpusů. Jeho cílem je vybudování specifického, časově diverzifikovaného korpusu, který bude vznikat ve spolupráci s Ústavem Českého národního korpusu FF UK Praha, a zároveň prozkoumání a zmapování možností i problémů anotace vlastních jmen (metoda named entity annotation). Klíčovým výstupem projektu bude vlastní korpus, dále 2 studie a konferenční vystoupení. Navržený postup se nabízí pro následné využití automatické anotace dat Českého národního korpusu řady SYN. Do projektu budou zapojeni 4 akademici, 3 studentky NMgr. studia, 3 studentky dr. studia (z toho 1 studentka zahraniční).

Kvantitativní analýza textů žákovského korpusu CzeSL-SGT
SGS (2022), SGS06/FF/2022
Miroslav Kubát

Projekt se zaměřuje na kvantitativní analýzu textů žákovského korpusu CzeSL-SGT. Cílem je získat základní data o textech jednotlivých jazykových úrovní a sledovat tak proces učení se češtiny jako cizího jazyka. Zabýváme se indexy slovního bohatství a syntaktické komplexity. Zajímá nás zejména vývoj napříč jednotlivými jazykovými úrovněmi a také rozdíl mezi vývojem slovanských a neslovanských rodilých mluvčích.

Od etymologie ke krajině: témata české onomastiky 21. století
SGS (2023), SGS03/FF/2022
Jaroslav David

Anotace Navrhovaný jednoletý projekt Od etymologie ke krajině: témata české onomastiky 21. století je zaměřen na dokončení a vydání monografie, na níž participují studenti i akademici. Plánovaná monografie vychází z výzkumných témat řešených na pracovišti navrhovatele (jazyková krajina, kvantitativní analýza textů, sociální aspekty fungování proprií, výzkum urbanonymie a hydronymie). V kontextu dosavadního stavu bádání ukazuje na příkladu případových studií perspektivy onomastického výzkumu, který se rozšiřuje o metodologický aparát zejména stylometrie, textové lingvistiky, geografie a antropologie. Ve více než dvaceti zamýšlených kapitolách tato témata prezentuje a podává tak komplexní obraz současného stavu onomastického výzkumu s důrazem na roli, kterou minimálně ve středoevropském kontextu hraje ostravské bohemistické pracoviště. Stylem a formou má monografie potenciál oslovit odborníky i poučené laiky. Dalšími výstupy projektu budou tematicky související studie, konferenční vystoupení a kapitoly v diplomových a dizertačních pracích. Do projektu bude zapojeno 5 akademiků, 2 studentky a 2 studenti NMgr. studia, 3 studentky dr. studia (z toho 1 studentka a 1 student zahraniční).

Reflexe jazykové a jazykovědné problematiky v nelingvistických textech
SGS (2020–2021), SGS01/FF/2020-2021
Jaroslav David

Navrhovaný dvouletý projekt Reflexe jazykové a jazykovědné problematiky v nelingvistických textech se na několika vybraných tématech zaměřuje na to, jak nelingvistické texty (tj. texty, jež nejsou primárně určeny odborné komunitě lingvistů a jejichž autoři nejsou odborníky jazykovědci) prezentují témata, která jsou souběžně řešena i na poli odborné jazykovědy (např. publicistika, beletrie, internetová diskuzní fóra). Projekt se zaměřuje na tato témata: 1) postoje k jazykové správnosti a její kritéria pohledem nelingvistů; 2) diskuze o jazykovém purismu, konceptu dobrého autora, o nových pravidlech pravopisu, úpadku jazyka; 3) reflexe jazyka politiky v díle českých spisovatelů (např. Karel Čapek, Karel Poláček, Václav Havel); 4) reflexe jazykové stránky vlastních jmen: postoje k přechylování; postoje k dávání rodných jmen; změny zeměpisných názvů a použitá argumentace, na příkladu českého pohraničí v letech 1945-1946 a současného Těšínska a Slovenska; problematika názvu Česko pohledem kolokační analýzy; 5) hodnocení kvality konkrétních jazyků na základě publicistiky ČNK (kolokační analýza na základě asociačních měr); 6) reflexe jazyka navštívené země na příkladu českých cestopisů do Číny. Do projektu budou zapojeni 3 akademici, 6 studentů NMgr. studia a 1 student dr. studia, z toho 3 studenti zahraniční.

Mluva účastníků zahraničních armádních misí II.
SGS (2021), SGS05/FF/2021
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu, který navazuje na SGS05/FF/2020 Mluva účastníků zahraničních armádních misí, je terénní šetření realizované v prostředí příslušníků mezinárodních vojenských zahraničních operací a pozorovatelských misí v Afghánistánu a Mali. Primárním cílem řešitelů grantu je shromáždit aktuální lexikum užívané českými vojáky na aliančních základnách a nalézt odpověď na otázky, čím je vojenská mluva pro účastníky misí, jakou roli hraje v jejich komunikaci a jakými pravidly se řídí. Je to téma, které dosud není vzhledem ke své šíři a náročnosti výzkumu v české lingvistice komplexně zpracováno. Řešitelky budou pokračovat v práci, kterou započaly v roce 2020, a dokončí mj. terénní šetření, které zkomplikovala současná pandemie. Do výzkumu se zapojí příslušníci armádních kontingentů jiných národností (viz níže). Získaná data budou v budoucnu propojena s výzkumem uskutečněným v dalších složkách Armády České republiky (např. vojenské policii, aktivních zálohách) a budou využita při přípravě monografie o mluvě bezpečnostních složek (Policie ČR, Armáda ČR). Pozn. Charakter výzkumu (viz níže) neumožňuje zapojit do projektu více studentů.

Mluva účastníků zahraničních armádních misí
SGS (2020), SGS05/FF/2020
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je terénní šetření realizované v prostředí příslušníků mezinárodních vojenských zahraničních operací a pozorovatelských misí v Afghánistánu a Mali. Primárním cílem řešitelů grantu je shromáždit aktuální lexikum užívané českými vojáky na aliančních základnách a nalézt odpověď na otázky, čím je vojenská mluva pro účastníky misí, jakou roli hraje v jejich komunikaci a jakými pravidly se řídí. Je to téma, které dosud není vzhledem ke své šíři a náročnosti výzkumu v české lingvistice komplexně zpracováno. Při výzkumu bude použito jak kvalitativních, tak kvantitativních metod. Terénní šetření týkající se funkce mluvy bude mít mezinárodní charakter – zapojí se do něho rovněž armádní kontingenty jiných národností, především Američané a Španělé. Získaná data budou v budoucnu propojena s výzkumem uskutečněným v dalších složkách Armády České republiky (např. vojenské policii, aktivních zálohách) a budou využita při přípravě monografie o mluvě bezpečnostních složek (Policie ČR, Armáda ČR). Pozn. Charakter výzkumu (výzkum ve válečné zóně) neumožňuje zapojit do projektu více studentů.

Diskurz online mediálních textů o mateřství
SGS (2019), SGS02/FF/2019
Zuzana Černá

Cílem předkládaného projektu je analyzovat a interpretovat diskurz na téma mateřství, který je prezentován v českých denících s nejvyšší sledovaností, konkrétně v denících Metro, MF Dnes, Blesk a Deník, a to v jejich online verzi. Pro účely tohoto projektu budeme považovat diskurz ve shodě s reprezentanty kritické diskurzivní analýzy jako způsob mluvení o tématu z určité perspektivy, jako prostředníka mezi textem a společností. Budeme kombinovat kvalitativní a kvantitativní výzkumnou strategii, konkrétně přístup kritické diskurzivní analýzy a metodologické postupy korpusové lingvistiky, a spojíme je v přístup Corpus-Assisted Discourse Studies. Chceme zjistit, zda je diskurz vybraných textů neutrální, nebo vykazuje určitý persvazivní záměr (v tom případě se pokusíme identifikovat jeho cíl a sociální kontext). Zajímat nás budou i kategorie mateřství a matkám připisované identity. Dílčími cíli bude analyzovat lexikální prostředky textů (konkrétně označení pro mateřství, označení pro matky, pojmenování pro vztah matek a ne-matek, pro nenarozené dítě, pro narozené dítě, pro situace související s těhotenstvím a s mateřstvím, jejich kolokace a konkordance), gramatické prostředky, grafické prostředky a intertextovost.

Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů
SGS (2018–2019), SGS02/FF/2018-2019
Jaroslav David

Navrhovaný dvouletý projekt Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů se zabývá jazykem jako nástrojem vytváření reality ve vybraných typech komunikačních situací a textů. Výzkum se zaměřuje na dvě konkrétní témata: 1) konstrukt staré češtiny (ve smyslu ‚hra na autenticitu‘) v novočeské umělecké literatuře, filmu a marketingových textech, 2) tematizace proprií (etymologizace, interpretace, resémantizace) v umělecké literatuře (román, cestopis) a publicistika (politické projevy). Projekt představuje originální a v české lingvistice dosud opomíjená témata, a to na základě kvalitativní analýzy žánrově pestrého souboru textů. Plánovanými výstupy projektu bude 5 časopiseckých studií, 1 kapitola v monografii, zpracování 3 magisterských prací, 5 konferenčních vystoupení.

Sémantická analýza pomocí metod založených na neuronových sítích
SGS (2019), SGS07/ÚVAFM/2019
Miroslav Kubát

Projekt tematicky navazuje na sérii předchozích SGS projektů se zaměřením na lingvistickou analýzu s využitím metod neuronových sítí. Cílem nadcházejícího SGS je zpřístupnit analýzu, která byla rozpracována během minulých dvou ročníků, širší veřejnosti v podobě webové aplikace. Konkrétně půjde o webovou aplikaci, která umožní měřit sémantické vlastnosti uživatelem vybraných slov a která bude vizualizovat výsledky analýzy pomocí přehledných grafů.Druhou částí projektu bude tvořit konstrukce sémantického grafu na základě blízkosti významu slov, která je získávána pomocí metody Word2Vec. Tento graf bude následně zkoumán pomocí metod komplexních sítí. Oproti předchozím SGS projektům také budou aktualizována data za použití nejnovějšího sychronního korpusu češtiny SYN_V6 (Český národní korpus).Zaměření projektu odráží klíčové výzkumné oblasti jak Ústavu pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování Ostravské univerzity (neuronové sítě), tak Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity (kvantitativní lingvistika).

Vytváření reality prostřednictvím jazyka – kvalitativní analýza novočeských textů
SGS (2018–2019), SGS02/FF/2018–2019
Jaroslav David

Dvouletý projekt si klade za cíl popsat na základě analýzy vybraných textů postupy, způsoby a prostředky, jimiž jazyk konstruuje realitu (ve smyslu ‚hra na autenticitu‘). Projekt se zaměřuje na dvě témata: 1) konstrukt staré češtiny v umělecké literatuře, filmu a marketingových textech, 2) tematizace proprií v různých typech textů (viz podrobněji níže), zabývá jazykem jako prostředkem tvořícím realitu ve specifických komunikačních situacích. Jeho jedinečnost spočívá nejen v zaměření na originální a v české lingvistice dosud opomíjená témata, ale tkví rovněž v důrazu na pestrost analyzovaných textů z hlediska žánrů (román, cestopis, marketingové texty, politické projevy).
Cílem projektu v obou částech (konstrukt staré češtiny, tematizace proprií) je tedy především ‚mapování terénu‘ (teoretické studie) opírající se o řešení konkrétních výzkumných témat (případové studie vycházející z analýzy materiálu).

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2018), SGS01/UVAFM/18
Miroslav Kubát

Projekt navazuje na předchozí SGS projekt Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů. Během projektu se ukázal značný potenciál tohoto výzkumu. Hlavním cílem je rozšířit funkce vybudovaného softwaru a prozkoumat možnosti navržené metody v lingvistickém výzkumu. Konkrétně jde o měření tzv. kontextové specifičnosti lemmatu (Context specificity of lemma – CSL). Tato metoda, založená na technice Word2vec, měří unikátnost kontextu daného lematu.

Vývoj českých pronominálních enklitik
GAČR, 2017–2019
Radek Čech, Pavel Kosek (Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno)

Projekt je zaměřen na vývoj slovosledu českých pronominálních (en)klitik mi, si, ti; ho, mu, sě, tě. Analýza vychází z materiálu reprezentativních částí staročeských a středněčeských biblí (vzniklých v období od 14. do 18. stol.). Slovosled pronominálních (en)klitik je zkoumán: 1. ve frázi verba finita, 2. v infinitivní, přechodníkové, adjektivní a substantivní frázi. Výzkum se soustřeďuje především na konkurenci postiniciální a kontaktní pozice (en)klitik, na (en)klitickou skupinu, na proměnu původně ortotonických pronominálních forem ho, mu, sě, tě ve „stálá“ (en)klitika a na proklitizaci (en)klitických zájmenných forem. Metodologicky se projekt hlásí k tradici české závislostní a funkční syntaxe. Jelikož je analýza historického vývoje (en)klitik založena na frekvenčních charakteristikách zkoumaného fenoménu, jsou pro podrobnější analýzu dat užity metody kvantitativní lingvistiky.

Aplikace neuronových sítí v diachronní a synchronní sémantické analýze textů
SGS (2017), SGS02/UVAFM/2017
Radek Čech

Cílem projektu je aplikovat současné metodologické postupy založené na modelech neuronových sítí v textologii. Jde o analýzu sémantických změn v českých textech, přičemž jsou tyto změny sledovány jak z hlediska diachronního, tak synchronního. Konkrétně je na základě materiálu excerpovaného z Českého národního korpusu a) zkoumán vývoj politického a společenského diskurzu v publicistických textech v období 1990-2014 a b) ověřována možnost klasifikace žánrů. Projekt odráží jak výzkumné zaměření Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování OU (modelování prostřednictvím neuronových sítí), tak výzkumné zaměření katedry českého jazyka Filozofické fakulty OU (kvantitativní lingvistika, textologie).

Nové přístupy k výzkumu toponymie – na příkladu vybraných lokalit Moravy a Slezska
SGS, projekt č. SGS01/FF, 2016–2017
Jaroslav David

Projekt se zaměřuje na výzkum současné toponymie, její znalosti a užívání, a to ve vybraných lokalitách Moravy a Slezska (Čeladná, Dolní Údolí, Horní Údolí, Karlova Studánka, Libavá, Ostrava-Poruba, Ostrava-Svinov, Ostrava-Třebovice, Ostravice, Rejvíz, Rusava; průmyslové areály Ostravska a Karvinska). Jeho jedinečnost v kontextu české onomastiky spočívá nejen ve volbě různých typů lokalit (město, sídliště, venkovská obec), rozdílných kontextech jejich vývoje a aktuální existence (poválečné sídliště, obec v oblasti bývalých Sudet, města v industrializované oblasti, tradiční horská obec, horské letovisko). Především tkví v akcentu položeném na vztah specifičnosti jejich osídlení a jeho reflexe v toponymii, se zaměřením na toponymii sociálních skupin, popř. skupin etnických, a toponymii jako nástroj propagace obce a regionu. Projekt obohacuje a metodologicky rozšiřuje tradiční onomastický výzkum o nové koncepty, a to v širokém mezioborovém pojetí, jako jsou jazyková krajina, sociální status toponymie, nový regionalismus, place branding a place marketing.

Policejní mluva
SGS, projekt č. SGS22/FF/2015, 2015
Lucie Radková

Projekt je svým zaměřením pomezní povahy a souvisí s jedním ze tří hlavních badatelských směrů katedry českého jazyka FF OU, a to se studiem sociolektů. Předmětem projektu je týmové terénní šetření realizované v prostředí příslušníků Policie ČR. Jelikož se stávající práce o policejní mluvě zaměřují pouze na výrazivo užívané na úrovni policejních obvodů, naším cílem bude shromáždit a analyzovat lexikální jednotky užívané především příslušníky útvarů s působností na celém území ČR, tzv. elitních policejních sborů. Důraz bude mj. kladen také na případnou kryptickou funkci mluvy elitních detektivů.

Toponyma – ohrožené kulturní dědictví
SGS, projekt č. SGS1/FF, 2014–2015
Jaroslav David

Projekt se zaměřil na výzkum toponymie v lokalitách, které byly v minulosti zničeny nebo jimž hrozí v současnosti zánik v souvislosti s lidskou činností, především těžbou nerostných surovin (uhlí) a budováním velkých staveb. Jedná se o následující místa: Most, Karviná (těžba uhlí); Staré Hamry, Nové Heřminovy (budování vodních děl); Ostrava-Hrušov (zanikající lokalita v záplavové oblasti). Výstupem projektu byly odborné studie, kapitoly v kolektivních monografiích a také výstavní projekt.

Lexikum drogově závislých II
SGS, SGS13/FF/2014, 2014
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012) a grantový projekt specifického vysokoškolského výzkumu s názvem Lexikum drogově závislých (2013). Jelikož zmíněné výstupy představovaly z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem tohoto výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho náležité lexikografické zpracování. Hlavním výstupem projektu byla monografie o mluvě uživatelů a výrobců drog.

Lexikum drogově závislých
SGS, SGS2/FF/2013, 2013
Lucie Radková

Předmětem projektu bylo týmové terénní šetření realizované v prostředí drogově závislých, které navázalo na úspěšně obhájenou bakalářskou práci spoluřešitelky Jany Rausové s názvem Lexikum užívané v prostředí narkomanů (Ostrava, 2012). Jelikož citovaná práce představuje z pochopitelných důvodů (především kapacitních) pouze jakousi sondu do dané problematiky, byl primárním cílem výzkumu další sběr jazykového materiálu a jeho následné náležité lexikografické zpracování, které posloužilo jako východisko pro připravovanou monografii o mluvě abuzorů.

Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen
NAKI, projekt č. DF11P01OVV022, 2011–2014
Jaroslav David, Přemysl Mácha (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

Cílem projektu bylo přispět k ochraně toponym (místních a pomístních názvů, urbanonym, zejména uličních názvů) jako významné součásti kulturního dědictví, národní paměti a lokální, regionální a národní identity. V rámci projektu byla vypracována certifikovaná metodika ochrany a prezentace místních a pomístních názvů a urbanonym pro obce a města a potažmo pro další instituce (školy, knihovny, muzea, archivy atd.), vznikly dvě výstavy o významu pomístních a místních názvů (Ostrava, Havířov) a byly zpracovány mapy, resp. kartografické metodiky, pro místní a pomístní názvy. Dalšími výstupy projektu je rovněž odborná monografie Názvy míst. Paměť, identita, kulturní dědictví, několik odborných studií a konferenčních příspěvků a databáze Názvy míst evidující nestandardizovaná toponyma.

Historická sémantika
GAČR, projekt č. GAP406/11/0268, 2011–2013
Jaroslav David

Projekt se zaměřil na historickou sémantiku na základě výzkumu především novočeského (19. a 20. století) jazykového materiálu. Česká historická sémantika představuje velmi rozvinutý obor pro období střední češtiny, ale nikoliv pro období moderních dějin češtiny. Díky bohatému lexikografickému a textovému materiálu 19. a 20. století, včetně publicistiky (např. Karel Čapek, Ladislav Jehlička, Jaroslav Durych, novoroční projevy prezidentů) a Českého národního korpusu, se právě uvedené období jeví jako velmi vhodná perioda pro aplikaci poznatků a metod rozvinutých zejména v britské, americké a německé historické a sociální sémantice při výzkumu tzv. Begriffsgeschichte/History of Concepts/Political Semantics. Téma nabízí využití potenciálu mezioborových vztahů lingvistiky, zejména k sociálním, politickým a také kulturním dějinám. Výstupem projektu je monografie Slovo a text v historickém kontextu a řada studií a konferenčních vystoupení.

Analýza příznaků vysoké a nízké tranzitivity českých vět (z hlediska emergentní gramatiky)
GAČR 405/08/P157, 2008-2010
Radek Čech

Grantový projekt byl zaměřen na analýzu tranzitivity v rámci metodologického přístupu formulovaného P. Hopperem a S. Thompsonovou. Hlavním cílem projektu bylo především empiricky testovat hypotézu tranzitivity a zkoumat vztahy mezi jednotlivými parametry tranzitivity (např. míru korelace). Protože však provedené empirické testy nepotvrdily predikce odvezené z hypotézy tranzitivity, musel být původní hlavní záměr projektu, tj. analýza vztahů mezi jednotlivými parametry tranzitivity, modifikován. Proto a) byla kriticky analyzována teoreticko-metodologická východiska celého přístupu, b) byly zkoumány další možnosti analýzy fungování tranzitivity – konkrétně byly navrženy způsoby propojení hypotézy tranzitivity s metodologickými postupy kvantitativní lingvistiky a teorií tzv. synergetické lingvistiky, c) byly zkoumány nové způsoby analýz syntaktických vlastností sloves založených důsledně na metodologii empirických věd – v rámci toho směru bádání byl jednak představen nový přístup analýzy slovesné valence, tzv. plná valence, jednak aplikována metodologie vyvinutá v rámci teorie komplexních sítí. Dále byly zkoumány možnosti využití poznatků o fungování tranzitivity ve výuce mateřského jazyka. Výsledky bádání byly prezentovány formou odborných článků, knih a přednášek.

Lidová etymologie – její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka)
GAČR, projekt č. 405/07/P144, 2007–2009
Jaroslav David

Výzkum se zaměřil na několik témat, na jejichž základě byl sledován vztah lidové/nevědecké etymologie a onymické vrstvy jazyka, především její toponymické složky, např. etymologie jako rétorická figura, využití nevědecké etymologie v politickém diskurzu a beletrii. Výstupem projektu bylo několik studií a konferenčních příspěvků. S tématem výzkumu nevědecké etymologie souvisejí i některé části monografií Neviditelní svědkové minulosti. Místní a pomístní jména na Vysočině a Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie.