Studentská vědecká konference 2024
Datum / čas
Date(s) - 20/03/2024
9:00 - 14:30
Kategorie
STUDENTSKÁ VĚDECKÁ KONFERENCE KATEDRY ČESKÉHO JAZYKA FF OU
20. března 2024
V S-Zóně (2. patro budovy Univerzitní knihovny, Bráfova 3)
9:00–9:05 – Úvodní slovo
9:05–9:20
Viktor Kurtin: Od Alčula po Zimák aneb Živá urbanonymie vybraných lokalit Opavy
Anotace:
V rámci svého výzkumu se zabývám nestandardizovanými urbanonymy na území města Opavy. Konkrétně se soustředím na tři katastrálně vymezené lokality – evidenční část Město (centrum), Kateřinky a Malé Hoštice. Sběr materiálu probíhal prostřednictvím rozhovorů s obyvateli žijícími v daných lokalitách. Ze získaných nestandardizovaných urbanonym vytvářím heslář s doplňujícími informacemi u každého z nich (typ objektu, lokalizace objektu, motivace vzniku).
Diskuze 5 minut
9:25–9:40
Magdaléna Majetná: Romantizující dekadent: Verš a rým v díle Jaroslava Kolmana Cassia
Anotace:
Příspěvek se bude zabývat versologickou a rýmovou stránkou sbírky Hromnice hoří (1939), kterou napsal český meziválečný básník Jaroslav Kolman Cassius (1883–1951). Na verše a rýmy bude nahlíženo prizmatem generativistické teorie českého verše, kterou vypracoval v 60. letech 20. století Miroslav Červenka a již v současnosti rozvíjí Versologický tým ÚČL AV ČR, a teorie rýmu, kterou ve své dizertační práci představil Jakub Říha. Výsledky analýz budou interpretovány a zasazeny do kontextu české poezie závěru 30. let.
Diskuze 5 minut
9:45–10:00
Mgr. Hanna Havrylova: Česká exonyma odkazující k sídelním objektům v Ukrajině – počeštěné nebo přejaté přes ruštinu?
Anotace:
Exonyma odkazující k sídelním objektům v Ukrajině jsou porovnána s původními ukrajinskými endonymy, ruskými exonymy a mezinárodní podobou (v angličtině). Hlavně jsou analyzovány posesivní sufixy a kořeny: z jaké podoby jsou asimilované (ukrajinské nebo ruské) a jakým způsobem. Cílem je zjistit, zdali české exonymum je počeštěnou podobou ukrajinského endonyma, nebo se do češtiny dostalo přes zprostředkující jazyk (ruštinu).
Diskuze 5 minut
10:05–10:20
Bc. Hana Halatová: Bezruč, Kotvice a Velký Vaček aneb hydronyma třech rybničních soustav
Anotace:
Příspěvek, jehož obsah je součástí diplomové práce Toponymie obce Jistebník, představí hydronyma a modelovou klasifikaci toponym na katastru obce Jistebník na Novojičínsku. Stěžejní část příspěvku tvoří analýza slovníku hydronym třech rybničních soustav (Studénka, Jistebník a Polanka nad Odrou), jejichž provázanost a kompaktnost je dána především začleněním do chráněné krajinné oblasti Poodří. Příspěvek je zakončen krátkým shrnutím analýzy slovníku sociálních toponym, neboť názvy obou skupin (rybáři a myslivci) s rybničními soustavami, především s jistebnickou, úzce souvisejí.
Diskuze 5 minut
Pauza 15 minut (sčítání hlasů)
10:40–10:50 – Vyhlášení výsledků soutěžní části
DOKTORANDSKÝ VERKŠTAT (nesoutěžní část)
12:00–12:15
Mgr. Jarmila Mádrová: Speleonyma na Moravě a ve Slezsku s důrazem na modelovou analýzu
Anotace:
Příspěvek představuje stěžejní kapitoly mé dizertační práce, která řeší problematiku vlastních jmen zpřístupněných jeskyní na Moravě a ve Slezsku (celkem 11 lokalit). Důraz bude přitom kladen na vztahově-modelovou a strukturní analýzu shromážděných názvů. Posluchače seznámí s tamější standardizovanou toponymií, jejími variantami (zejména živými podobami), dále představí výzkumnou metodologii, a především výsledky tohoto terénního a analytického šetření.
Diskuze 5 minut
12:20–12:35
Mgr. Agata Reclik: Karel Čapek a Karel Poláček a laická lingvistika
Anotace:
Příspěvek se soustředí na výzkum laických teorií používání češtiny. Na základě analýzy textů umělecké publicistiky, např. esejů, fejetonů, sloupků, jsou zkoumány jazykové a jazykovědné teorie, které lze zrekonstruovat z autorských projevů. Jako uživatelé jazyka, kteří neměli specializované lingvistické vzdělání, byli vybráni čeští spisovatelé první poloviny 20. století, tj. Karel Čapek a Karel Poláček.
Diskuze 5 minut
12:40–12:55
Mgr. Michaela Nogolová: Užití lineárních dependenčních segmentů k analýze Menzerath-Altmannova zákona
Anotace:
Prezentace se zabývá analýzou Menzerath-Altmannova zákona (MAL) na syntaktické úrovni. MAL vyjadřuje vztah mezi délkami jazykových konstruktů (jednotek vyšší jazykové úrovně) a jazykových konstituentů (jednotek bezprostředně nižší jazykové úrovně). Přesněji říká, že čím je delší jazykový konstrukt, tím jsou v průměru kratší jeho konstituenty. Analýza MALu v rámci syntaktické úrovně je charakteristická rozdílnými přístupy k definování bezprostřední jednotky klauze. V příspěvku budou prezentovány dílčí výsledky analýzy, ve které bylo užito lineárních dependenčních segmentů. Také budou nastíněny problémy vztahující se k vlivu jazykového materiálu.
Diskuze 5 minut
13:00–13:15
Mgr. Žaneta Stiborská: Čtenářská gramotnost u žáků s odlišným mateřským jazykem
Anotace:
Příspěvek bude vycházet z připravované dizertační práce na téma Čtenářská gramotnost u žáků s odlišným mateřským jazykem. Dle dat Českého statistického úřadu možno pozorovat, že na českých školách roste počet žáků, jejichž mateřský jazyk není čeština. Dalším problémem, se kterým se naše společnost potýká, je stále se snižující schopnost žáků porozumět psanému textu. V rámci výzkumu tyto dvě problematiky propojíme a pokusíme se přispět k nalezení možných řešení pro rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků s odlišným mateřským jazykem. Ve výstupu představíme samotné téma a cíl výzkumu. Poté se blíže zaměříme na současný stav zpracování tématu a nastíníme metodologii výzkumu včetně možných překážek a problémů.
Diskuze 5 minut
13:20–13:35
Mgr. Michaela Hanušková: Lexikální hustota textů psaných nerodilými mluvčími češtiny
Anotace:
Příspěvek vychází z výzkumu pro disertační práci s názvem Kvantitativní analýza textů psaných nerodilými mluvčími češtiny. Jeho cílem je představit téma, kterému se v tuto chvíli věnuji, tedy analýzu textů se zaměřením na lexikální hustotu, a její dílčí výsledky. Můj příspěvek se zaměřuje na lexikální hustotu textů na jednotlivých jazykových úrovních a jejich vzájemné srovnání.
Diskuze 5 minut
13:40–13:55 Mgr. Kristýna Březinová: Sociální dynamika ve vnímání vlastních jmen
Anotace: Příspěvek se zabývá zkoumáním percepce rodných jmen v Moravskoslezském kraji, především s ohledem na jména, která jsou neopodstatněně považována za „typická“ pro venkov či město. Stěžejním záměrem příspěvku je prezentovat výsledky výzkumu provedeného v roce 2023 pomocí dotazníkového šetření a porovnat je se současným stavem rodných jmen v daných oblastech. Hlavním cílem celého zkoumání bylo zjistit, zda vnímání rodných jmen respondentů odpovídá skutečné situaci jak na vesnici, tak ve městě.
Diskuze 5 minut