Katedra českého jazyka FF OU

Srovnávací frekvenční analýza projevů ministrů zahraničních věcí

1 Úvod

Cílem této studie je zjistit, na jaká témata jsou zaměřeny veřejné projevy ministrů zahraničních věcí České republiky, a to prostřednictvím kvantitativní textové analýzy. Primárně se budeme soustředit na podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými ministry. Odlišnosti v použitém slovníku lze očekávat na základě různých faktorů, zejména se jedná o příslušnost k politické straně či vládní koalici, osobní preference a zájmy konkrétního ministra a v neposlední řadě samozřejmě také aktuální dění ve světě. Půjde tak převážně o komparativní analýzu porovnávající lexikum projevů jednotlivých ministrů. Sekundárně nám pak půjde o vytvoření celkového obrazu témat, kterým obecně MZV ČR věnuje největší pozornost.

Konkrétně budeme zkoumat vybrané projevy z let 2005 až 2022 následujících sedmi ministrů: Cyril Svoboda, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg, Lubomír Zaorálek, Martin Stropnický, Tomáš Petříček, Jan Lipavský. Výzkum je založen na jazykovém korpusu čítajícím téměř 80 000 slov (tokenů). Jedná se o texty zveřejněné na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Metodologie vychází z korpusové lingvistiky a je založena na analýze nejfrekventovanějších slov a analýze klíčových slov. V případě frekvenční analýzy zmapujeme nejpoužívanější autosémantická lemmata v projevech jednotlivých ministrů a provedeme následnou komparaci. Dále se také zaměříme na to, které státy jsou ve zkoumaných textech nejčastěji zmiňovány, a nepřímo tak můžeme sledovat, kterým zemím česká zahraniční politika věnuje největší pozornost. Zatímco frekvenční analýza nám poskytne zejména přehled o tom, co mají jednotliví ministři společného, analýza klíčových slov nám naopak umožní kontrastivní pohled. Budeme totiž porovnávat slovník každého ministra ve srovnání se všemi ostatními ministry. Získáme tak přehled o tom, jaká témata a slova jsou pro každého ministra unikátní.

Tento článek následuje podobně zaměřené studie, jež prokázaly účinnost kvantitativních metod při textové analýze politických projevů (viz např.  Glogarová & Kubát 2020, Kubát et al. 2021, David et al. 2013). Jakkoliv je kvantitativní přístup v textové analýze přínosný, je třeba zdůraznit, že získaná data jsou pouhým pokladem k následnému vyhodnocení a interpretaci, jež má nezbytně kvalitativní charakter. Kvantitativní výsledky jsou tak vždy doplněny okomentovány a zasazeny do kontextu. Nedílnou součástí studie je také příloha obsahující detailní výsledné hodnoty jednotlivých analýz.

Tato studie vznikla jako výstup Projektového semináře (KCJ/7PS1B) na Katedře českého jazyka FF OU v zimním semestru pod vedením Miroslav Kubáta. Na výzkumu se podíleli studenti Nela Dubská, Matouš Frýbort, Matěj Gregor, Izabela Smyčková a Vratislav Vahalík.

2 Materiál

Pro tuto práci jsme vytvořili korpus textů, který se skládá z projevů ministrů zahraničí České republiky v období 2005–2022, počínaje Cyrilem Svobodou a konče současným ministrem Janem Lipavským, u něhož jsou zahrnuty projevy od začátku jeho funkčního období do konce září 2022.

Analýza se skládá ze všech projevů posledních 7 ministrů zahraničí České republiky dostupných na oficiálních webových stránkách ministerstva zahraničních věcí (https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/clanky_a_projevy_ministru/). Z analýzy jsme vyřadili ministry zahraničí, u kterých byl počet projevů menší než 5. Konkrétně se jedná o Jana Kohouta a Jakuba Kulhánka. Limit 5 projevů je zvolili z toho důvodu, aby byl analyzovaný materiál dostatečně reprezentativní. Pokud bychom pracovali se subkorpusem o velikosti jen několika textů, výsledky by byly výrazně ovlivněny tématy těchto konkrétních textů a je tedy možné, že by neodpovídaly obecnějšímu charakteru ostatních projevů daného ministra.

Do korpusu jsme zařadili pouze česky psané texty, vyřadili jsme tedy projevy v cizích jazycích (nejčastěji šlo o angličtinu). Většina textů jsou projevy vzniklé u příležitosti rozličných událostí, jako jsou reakce na válečné dění ve světě, různá výročí, projevy přednesené v Poslanecké sněmovně ČR apod. Do korpusu nebyly zařazeny dialogické texty (zejm. šlo o publicistické rozhovory), aby výsledný materiál pokrýval pouze projevy samotných ministrů a neobsahoval texty dalších autorů (např. novinářů). Korpus je tedy složen pouze z autentických monologických textů konkrétních ministrů.

Vzhledem k tomu, že je čeština flektivní jazyk a naše analýza je zaměřena na sémantiku, námi vytvořený korpus jsme lemmatizovali. Základní jednotkou tohoto výzkum je tedy lemma.

Celý korpus je tvořen 89 texty. Počty projevů a velikost subkorpusů jednotlivých ministrů uvádíme v tabulce 1.

Tabulka 1. Struktura použitého korpusu.

ministrpočet projevůpočet tokenů
Svoboda139271
Vondra912276
Schwarzenberg1212828
Zaorálek2519434
Stropnický53347
Petříček1110259
Lipavský1410852
Celkem8978267

3 Software

K výpočtům jsme použili program pro korpusovou analýzu textů LancsBox (Brezina et al. 2020). Tento software vyvíjí lancasterská univerzita a je volně dostupný ke stažení na webu http://corpora.lancs.ac.uk/lancsbox/.  LancsBox umožňuje pracovat s vlastními daty nebo několika nabízenými korpusy. LancsBox podporuje mnoho jazyků včetně češtiny. Kromě výpočtů umožňuje tento program také data vizualizovat pomocí grafů.

V této práci jsme konkrétně využili následující nástroje softwaru LancsBox: KWIC, Whelk, Words. KWIC (Key Word In Context) umožňuje vyhledávat v korpusu slova, přičemž zobrazí jejich výskyt v konkrétních větách a také jejich absolutní a relativní frekvenci. Whelk pak slouží pro porovnání výskytu slov v jednotlivých subkorpusech zkoumaného materiálu, v našem případě tedy šlo o komparaci jednotlivých ministrů. Nástroj Words nám pak umožnil vytvořit frekvenční slovníky projevů jednotlivých ministrů a generovat klíčová slova.

Pro lemmatizaci jsme použili nástroj Morphodita vytvořený Milanem Strakou a Janou Strakovou na Ústavu formální a aplikované lingvistiky UK v Praze. Použili jsme verzi 1.3 dostupnou na internetové platformě LINDAT: http://lindat.mff.cuni.cz/services/morphodita/.

4 Metodologie

4. 1 Analýza nejfrekventovanějších slov

V našem výzkumu se zbýváme otázkou nejfrekventovanějších slov různých ministrů zahraničních věcí České republiky. Cílem je zjistit, jak se nejfrekventovanější slova odráží na tématech a světových událostech, které jednotliví ministři řeší.

Jelikož nejfrekventovanějšími slovy jsou obecně především neplnovýznamová slova, jako jsou spojky a, nebo, ale či pomocné sloveso být, v naší analýze pracujeme jen s plnovýznamovými slovy.

K frekvenční analýze názvů států použijeme program LancsBox a jeho nástroj Whelk (viz kap. Software). Vzhledem k tomu, že jednotlivé subkorpusy mají rozdílnou velikost, budeme kromě absolutní frekvence (AF) pracovat také s relativní frekvenci (RF). RF definujeme jako počet výskytů na 10 tisíc slov:

RF = (AF / N) ×10000,

kde AF je absolutní frekvence a N počet tokenů.

4.2 Frekvenční analýza názvů zemí

Jelikož se náš výzkum zabývá jednotlivými ministry zahraničí, stanovili jsme si, že analyzujeme frekvenci užití vybraných názvů státu. Výsledky takovéto analýzy mohou vnést bližší porozumění politickému směřování jak celého ministerstva, tak i daného ministra v určitém období. Je nepochybné, že frekvence názvu daných státu bude silně záviset na událostech dané doby. Např. bude zjevné, že z názvů států v korpusu textů ministra Lubomíra Zaorálka bude mít vyšší hodnotu výskytu Ruská federace a Ukrajina vzhledem k událostem anexe Krymu roku 2014. Dalším faktorem, který může ovlivnit frekvenci názvu dané země, je samotná osobnost ministra a jeho osobní zájmy či politická příslušnost. 

V tomto výzkumu se konkrétně zaměříme na dvě skupiny států. Jednak půjde o všechny sousední země ČR, tedy Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko. Cílem bude zjistit, kterým okolním státům se naše zahraniční politika věnuje nejvíce, a to jak celkově, tak i v různých obdobích. Druhá skupina bude obsahovat názvy států G20 (Group of Twenty), tedy 20 největších ekonomik světa včetně Evropské unie. Jedná o tyto státy (abecedně): Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jižní Afrika, Kanada, Korejská republika, Mexiko, Německo, Rusko (Ruská federace), Saúdská Arábie, Spojené království (Velká Británie), Spojené státy americké (USA), Turecko a Evropská unie (EU).

U některých států se užívá více variant jejich názvu, proto jsme se rozhodli je taktéž brát v potaz. Tudíž k lemma německo připočteme lemma spolkový republika německo, nebo lemma SRN. K lemma evropský unie připočteme EU, spojený stát připočteme USA, spojený království připočteme británie, rusko připočteme ruský federace a jižní afrika připočteme jihoafrický republika, JAR.

K frekvenční analýze názvů států použijeme program LancsBox a jeho nástroj Whelk (viz kap. Software). Vzhledem k tomu, že jednotlivé subkorpusy mají rozdílnou velikost, budeme kromě absolutní frekvence (AF) pracovat také s relativní frekvenci (RF), viz výše.

4.3 Analýza klíčových slov

V našem výzkumu se zaměříme také na klíčová slova (KW). Klíčová slova definujeme jako slova, která se v primárním korpusu objevují výrazně častěji než v korpusu referenčním vzhledem ke zvolené metodě. Jako primární korpus nám vždy posloužil soubor lemmatizovaných textů jednoho z ministrů. Referenční korpus naopak obsahoval lemmatizované texty všech zbývajících ministrů. Korpus zkoumaného ministra tak byl srovnán s korpusem jeho protějšků. Zatímco nejfrekventovanější slova poskytují zejména přehled o tom, jakým tématům se MZV ČR obecně věnuje, klíčová slova nám ukazují, která témata jsou charakteristická pro jednotlivé ministry. Můžeme se tak detailněji zaměřit na rozdíly mezi mluvčími.

Klíčová slova lze generovat pomocí různých metod. My jsme zvolili simple maths parameter (SMP) (Killgarriff, 2009), a to z především z důvodu nezávislosti na velikosti korpusu a jednoduché interpretace. Výpočet SMP byl proveden pomocí nástroje Words programu LancsBox (viz kap. 4 Software). Výpočet SMP je následující:

SMP = RF slova v primárním korpusu+k) / (RF slova v referenčním korpusu + k),

kde k je konstanta (k = 100) která umožňuje vypočítat SMP i pro slova s nulovou frekvencí v referenčním korpusu.

5 Výsledky

5. 1 Analýza nejfrekventovanějších slov

Tabulka 2. 20 nejfrekventovanějších lemmat v projevech jednotlivých ministrů.

SvobodaVondraSchwarzenbergZaorálekStropnickýPetříčekLipavský
evropskýstátčeskýstátevropskýevropskýukrajina
státzeměstátukrajinazeměrokrusko
uniečeskýrepublikačeskýzápadunieruský
zeměevropskýevropskýzeměstáteustát
českývládaeusituacemasarykevropaválka
novýevropamezinárodníevropazájemčeskýzemě
členskýobranazemězahraničníuniezeměprávo
politikaprotiraketovývládaministrvelkýpolitikačeský
smlouvapolitikauniepolitickýevropastátmezinárodní
společnýnovýčrrepublikačeskýnovýevropský
evropazahraničníradaříkatsvětzahraničníeu
euuniespojenýevropskýlétaspolupráceevropa
lidésvětstranavěcnárodnílétadalší
vládasamozřejmězájemřícijancílčesko
velkýsystémevropaprávorepublikarámecagrese
roklétaprávoruskojítvztahnový
zájemrokpolitikazahraničířadarepublikasvět
politickýbezpečnostpolitickýlidégazazájemlidský
světspolupráceprezidentekonomickýmalýpolitickýputin
otázkavelkýrokjítdnesvelkývelký

Z tabulky 2 je patrné, že nejvíce frekventovaná lemmata napříč ministry jsou stát, evropský a český. Adjektivum evropský se z většiny objevuje ve spojení se slovem unie, které je také velmi frekventované. Adjektivum český se nejčastěji pojí se slovy stát nebo země, která se také objevují v nejfrekventovanějších lemmatech.

Dle frekvence lemmat se ministři zahraničí věnovali zejména problematice politiky Evropské unie. Odlišná lemmata ve srovnání s lemmaty ostatních ministrů zahraničí jsou u ministrů Stropnického a Lipavského. U Stropnického je 5. nejfrekventovanější lemma masaryk (AF 17; RF 50, 79). Z bližšího zkoumání vyplynulo, že ve 2 proslovech zmiňoval Tomáše Garrigue Masaryka a 1 celý proslov se věnoval výročí úmrtí Jana Masaryka, proto se v lemmatech Stropnického také pojí s 14. nejfrekventovanějším lemmatem jan (AF 10; RF 29, 88). Další lemma, které se liší od ostatních je gaza (AF 10 RF 29, 88). Po bližším zkoumání jsme zjistili, že se objevuje v jediném proslovu, ve kterém se vyjadřuje k vývoji bojového konfliktu na hranici Izraele a právě pásma Gaza. U Lipavského pozorujeme nejvíce rozdílná nejfrekventovanější lemmata, mezi kterými jsou ukrajina (AF 92; RF 84, 78), rusko (AF 80; RF 73, 72), ruský (AF 76; RF 70, 03), válka (AF 69; RF 63, 58). Jeho proslovy jsou ovlivněny aktuálním děním ve světě, resp. vojenským konfliktem na Ukrajině.

Ačkoliv u bývalého ministra Vondry nejsou frekventovaná lemmata tolik odlišná jako u Stropnického a Lipavského, naší pozornosti neuniklo 8. nejfrekventovanější lemma protiraketový (AF 39; RF 31, 77). Z bližšího zkoumání jsme vyvodili, že se pojí se slovy systém či obrana a věnuje se této problematice ve spojitosti s NATO, USA, Evropou a Českou republikou.

Vzhledem k aktuálnímu dění na území Ukrajiny je zajímavé zjištění, že lemmata ukrajina (AF 119; RF 62, 23) a rusko (AF 41; RF 21, 10)jsou frekventovaná i u bývalého ministra zahraničí Zaorálka. Pokud jde o první lemma, zabýval se problematikou Ukrajiny ve více projevech a upozorňoval na možný konflikt s Ruskem. Co se týká druhého lemmatu, také se ve velké míře zabývá Ruskem. Spojitost mezi Ukrajinou a Ruskem ale není dominantou jeho projevů na rozdíl od současného ministra zahraničí Lipavského.

Primárně se tedy MZV ČR od roku 2005 po současnost zabývalo Evropskou unií a rolí České republiky v ní, za Stropnického konfliktem u Izraele a v poslední době se zabývá děním ve východní Evropě. Absolutní a relativní frekvence dvaceti nejfrekventovanějších lemmat konkrétních ministrů lze najít v  příloze.

5.2 Frekvenční analýza názvů zemí

Tabulka 3. Absolutní a relativní frekvence názvů sousedních zemí ČR v projevech jednotlivých ministrů.

SvobodaVondraSchwarzenbergZaorálekStropnickýPetříčekLipavský
AFRFAFRFAFRFAFRFAFRFAFRFAFRF
Německo1010,7932,42922,610012,9921,965,53
Polsko11,0875,721,5642,1001413,600
Rakousko33,240032,3400001100
Slovensko11,08000031,5001100
Graf 1. Absolutní frekvence názvů sousedních zemí v celém korpusu.

Tabulka 4. Absolutní a relativní frekvence názvů zemí G20 v projevech jednotlivých ministrů.

SvobodaVondraSchwarzenbergZaorálekStropnickýPetříčekLipavský
AFRFAFRFAFRFAFRFAFRFAFRFAFRF
EU5458,254839,107457,694221,611750,797371,166055,29
USA22,1675,70118,5752,570098,7765,53
Japonsko0021,630000000021,84
Čína0043,260052,570054,871211,06
Německo1010,7932,442922,610012,9921,9565,53
Francie55,3910,81107,8010,51001312,6700
Británie66,4732,4475,4621,030043,9032,76
Itálie11,080064,6800000000
Brazílie0021,630010,51000000
Rusko0054,071814,034121,1025,981514,628174,64
Kanada00000000000010,92
Indie0032,440021,030010,9732,76
Austrálie00000000000043,69
Mexiko00 00000000000
Jižní Korea0021,630010,510010,9700
Turecko1212,942520,3643,1221,03000000
Indonésie00000000000010,92
Saúdská Arábie00000010,51000000
Argentina00000000000000
Jižní Afrika00000010,51000000
Graf 2. Absolutní frekvence názvů zemí G20 v celém korpusu.

Z výše uvedených grafů lze jasně vidět, že ze sousedních zemí je nejvíce skloňováno Německo. Německo je totiž náš největší obchodní partner a zahraniční styky s touto zemí jsou proto velice důležité. Nejčastěji ho zmiňuje ministr Schwarzenberg. Německo je nejčastěji zmiňováno v jeho projevu, kde řeší odkup lobkovického paláce Německem, aby sloužil jako německá ambasáda. Ostatní ministři již Německo tak často nezmiňují, projevy se většinou týkají spolupráce Německa s Českou republikou nebo světovými organizacemi.

Z tabulky, která ukazuje frekvenci výskytu názvů sousedních zemí ještě vybočuje ministr Petříček a lemma Polsko. Ve svých projevech řeší vztahy mezi Českem a Polskem. Hlavně od 2. světové války a spolupráci obou republik.

V tabulce, která nám ukazuje lemmata zemí nacházejících se v projevech českých ministrů zahraničí, se nejčastěji objevuje Evropská unie. Vzhledem k tomu, že jsme součástí její, je EU přirozeně častým tématem. Témata, která ministři v souvislosti s EU řeší, jsou různá. Poslední dva ministři (Petříček, Lipavský) však často naráží ve svých projevech na téma českého předsednictví v radě EU. Ministr Lipavský pak i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vysokou frekvenci výskytu EU má i ministr Schwarzenberg, ten se zabývá rolí České republiky v Evropské unii, přijetím eura a dalšími tématy.

Velké odchylky od průměru frekvence lemmat v projevech můžeme najít u lemmatu rusko, kdy ministr Zaorálek jej zmiňuje 41krát a ministr Lipavský 81krát. Oba řeší téma Ruské agrese na Ukrajině. Rusko v roce 2014 obsadilo poloostrov Krym a v roce 2022 začalo válku na Ukrajině.

Velkou odchylku nalézáme i u lemmatu turecko u ministra Vondry. Ve svých projevech řeší otázku členství Turecka v Evropské unii.

5.3 Analýza klíčových slov

Tabulka 5. Absolutní a relativní frekvence názvů sousedních zemí ČR v projevech jednotlivých ministrů.

SvobodaVondraSchwarzenbergZaorálekStropnickýPetříčekLipavský
prostitucečiliamnestiemzdahamásinfagrese
prostitutkaangažovatkosovobabišazylovýpolskývladimir
karikaturaprotiraketovýprečanandrejhraničníposilovatindo-pacifik
patnáctkakoreakaddáfítenhlemasarykvýročíputinův
%severokorejský2007firmajanstudentputin
rozšířenírizikoposudekpodnikatelkvótarozvojruský
palestinskývisegrádskývilémasociačnížadatelklimatickýkolegyně
omluvatureckobudovaanopásmomultilateralismusválečný
legalizaceobranaspolkovýintervencegazaudržitelnýkreml
ženapřípadnýlobkovickýtakžeazyl2004charta
tamnívisegrádmaaeminimálnímigrantpandemiekybernetický
gazadůvěryhodnýskříňněkdoczexitbrexitkolega
ohleduplnostdeštníkčrzaorálekhlásitplanetarusko
ideologpodělitlibyemenšinamnichovskýmjukrajinský
miliardaraketaponěkuddivadlozápadpaderewskýsankce
rozšiřovánípředpokládatimunitaříkatideálpolskolhostejnost
odpůrcestavětfestivalbavitpouhýuniverzitapotravinový
zkrátkaameričanstatutčssddějinydobrovolnýagresivní
strachsamozřejměsouhlasremekkatastrofa1918choutka
financovánírealistickýslovenskýzaměstnavateljistěžezávazekexposé

Cyril Svoboda

Cyril Svoboda byl ministrem zahraničních věcí v letech 2002 až 2006 za KDU-ČSL. Premiéry byly Vladimír Špidla, Stanislav Grosse a Jiří Paroubek. S jeho stranickou příslušností souvisí i nejčastější lemma, a to prostituce a prostitutka. Ve svém projevu se ohrazuje proti legalizaci prostituce a uvádí zde své důvody.

Lemma karikatura se objevuje v souvislosti s karikaturou na islámské náboženství, která vyvolala v Evropě rozruch. Ministr Svoboda uvádí, proč si myslí, že dělat karikatury zesměšňující jakékoli náboženství je špatně.

Lemma patnáctka % se objevuje v projevu, kde ministr mluví o obavách původních 15 členských zemích EU před tím, než do EU vstoupila Česká republika. Právě těchto patnáct zemí označuje jako patnáctku. Znak % se potom objevuje ve stejném článku, kde porovnává podíl pracovníků z různých zemí v EU v procentech.

Lemma rozšíření se potom objevuje v souvislosti s rozšířením EU a proč by EU a Evropa měla usilovat právě o rozšíření této organizace.

Lemma palestinský i gaza se věnují situaci v Izraeli a v Palestině. Řeší zde napětí mezi těmito státy a ovládnutí pásma Gazy teroristickou organizací Hamás.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra byl ministrem zahraničních věcí v letech 2006 až 2007 ve vládě premiéra Jiřího Paroubka. Lemma angažovat uvádí v příkladech, kde se podle něj má Česká republika více zapojit (například v NATO či na Balkáně).

Lemma protiraketový se objevuje v projevu řešící otázku umístění protiraketového systému USA do České republiky nebo do Polska. Toto téma u nás totiž vyvolalo velmi bouřlivé reakce.

Lemma korea je nejčastěji využito s přívlastkem severní. Ministr Vondra zde řeší problematiku jaderného arzenálu a jaderných testů, které uspořádala Severní Korea. Lemma s přívlastkem jižní se zde objevuje ve stejném článku, kde píše, jak na tyto testy Jižní Korea reagovala. severokorejský je pak užito ve stejném článku. Hrozba Severní Koreje se pak objevuje i v článku řešící protivzdušnou obranu ČR.

Lemma riziko se objevuje v obou projevech, kde je riziko zmiňováno v souvislosti se Severní Koreou, a i v článku o protivzdušné obraně.

Visegrád se objevuje v projevu, kde ministr Vondra hodnotí projekt V4, jeho smysl a jeho potřebnost.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg vykonával úřad ministra zahraničních věcí dvakrát v letech 2007–2009 a 2010–2013. Jednotlivá klíčová slova Karla Schwarzenberga se nejčastěji nacházejí v jednom, maximálně ve dvou textech. Je to dáno sporadickým výskytem projevů. Ministr Schwarzenberg preferoval formu rozhovorů, které jsme však do našeho výzkumu nezařadili, neboť nám v analýze jde o monologické projevy daného ministra. Klíčová slova se týkají zahraničních nebo domácích událostí. Nikterak nesouvisí s politickou stranou, ve které je ministr členem, nebo vůči které se vymezuje. Pokud někoho kritizuje, jmenuje konkrétně.

Nejčastějším klíčovým slovem Karla Schwarzenberga je lemma amnestie. Jedná se o částečnou amnestii z roku 2013 vyhlášenou v novoročním projevu prezidentem Václavem Klausem 1. 1. 2013. Nejvíce výskytů nalezneme ve dvou textech – Prezident Klaus může amnestií republice i pěkně zavařit z 9. 1. 2013 a v záznamu projevu ministra Schwarzenberga na 50. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. 1. 2013. Texty jsou bezprostřední reakcí na silné projevy nevole veřejnosti a poslanců vlády.

Výskyt lemmat kosovo, 2007, statut a kaddáfí, libye jsou spjaté vždy s jedním textem, kdy se jedná o projev ministra zahraničí v poslanecké sněmovně. Ministr pro přítomné poslance vždy nastíní pozadí problému od minulosti po současnost a pozici jakou Česká republika zaujme, nebo by měla zaujmout. V roce 2008 bylo předmětem jednání uznání nezávislosti Kosova (lemma kosovo a statut), přičemž ministr v projevu shrnul i události předešlého roku (lemma 2007).V roce 2011 vzrůstalo nebezpečí Kaddáfího vlády v Libyi (lemma kaddáfí a libye). 

Lemmata posudek, lobkovický, budova a spolkový se týkají dvou textů o zamýšleném prodeji Lobkovického paláce v Praze Spolkové republice Německo. Jelikož je klíčovým slovem Schwarzenberga spolkový lze předpokládat, že oproti němu ostatní ministři nepoužívají tak často oficiální název pro německý stát. Schwarzenberg tak činí v mluveném projevu. Oproti tomu Českou republiku často zkracuje na ČR (lemma čr).

Další zkratkou je MAAE (lemma MAAE). Schwarzenberg se v roce 2008 brání v otevřené odpovědi na dopis Daniela Solise, že by Česká republika podporovala vojenský útok na Írán. V této souvislosti s podezřením nebezpečí íránského jaderného programu se v textu vyskytuje lemma MAAE, tedy zkratka pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii.

K životnímu jubileu historika Viléma Prečana napsal Schwarzenberg medailonek (lemma vilém a prečan).

Na první pohled netypické klíčové slovo skříň Schwarzenberg používá především v idiomu „vytáhnout kostlivce ze skříně“, který je následován výrokem, že buď sám ministr, nebo Česká republika „mají ke skříni klíč“.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek vykonával úřad ministra zahraničních věcí v letech 2014-2017. Jako místopředseda ČSSD je levicovým politikem. Není proto překvapivé, že v klíčových slovech je nejčastějším lemmatem mzda. Toto lemma je užito napříč texty a jeho výskyt se zvyšuje s koncem jeho mandátu s blížícími parlamentními volbami v roce 2017.  Z textu vyplývá, že vidí problém v tom, že zaměstnavatelé platí nižší mzdu zahraničním pracovníkům, čímž vytvářejí konkurenční prostředí pro domácí pracovníky a ohrožují jejich pozice. Volá po narovnání mezd a apeluje na povinnost vlády zasahovat do ekonomiky a navýšit minimální (lemma minimální) mzdu. S tímto požadavkem se vymezuje s blížícími volbami v roce 2017 vůči tehdejšímu prvnímu předsedovi ANO 2011 Andreji Babišovi. Výraznější výskyt lemmat  andrej, babiš, ano jsou dány tím, že ČSSD a ANO 2011 (a KDÚ-ČSL) byly koaličními partnery v letech 2013-2017, ale taky konkurenty. Zaorálek se vůči Babišovi vyhraňuje i z ideových důvodů. Nesouhlasí s heslem „řídit stát jako firmu“ (lemma firma), vadí mu sociální podmínky zaměstnanců v Babišových firmách.  Přínos ministerstva zahraničí vidí v ekonomické diplomacii skrze pomoc českých firem (lemma firma) a podnikatelů (lemma podnikatel) dostat se na zahraničních trh.

Ve třech textech z první poloviny roku 2014 se vyskytuje lemma asociační, které se pojí k situaci na Ukrajině. Dva z těchto textů mají některé identické pasáže. To lze vysvětlit tím, že jeden z textů byl projevem v poslanecké sněmovně a druhý text vznikl z tohoto projevu, byl upraven a publikován jako příspěvek na osobním blogu ministra Zaorálka. Lemma asociační se vztahuje k asociační smlouvě, která měla být podepsána s Ukrajinou, vůči níž měl rezervovanější postoj. V okolí tohoto lemmatu se vyskytují podobné formulace typu – Ukrajina je zkorumpovaný a rozpadající se stát, kde selhaly tamější vládní elity, a nebylo by moudré tuto smlouvu podepsat. Lze z toho vyčíst i opatrný přístup k situaci. Text obranného charakteru Ministr Zaorálek: Kovaný komunismus už dnes v tvrdě kapitalistickém Rusku dveře neotvírá obhajuje volbu Vladimíra Remka (lemma remek) na post velvyslance v Rusku. Nevidí v Remkově komunistické minulosti žádné ohrožení, přičemž Rusko Zaorálek považuje za „tvrdě kapitalistický stát“. Postoj k Ruské federaci se mění v postupném odmítavém postoji ruské anexe na Krym. Odmítá anexi i její zdůvodnění, že jde o ochranu práv národnostní ruské menšiny na Krymu (lemma menšina). Nelíbí se mu znevážení pojmu ochrany etnických menšin ze strany Ruské federace. Uvádí paralely z české historie, že není možné a pro náš stát nepřípustné uznat na základě „práva“ menšin domáhání se změny hranic a přivlastnění si území jako své vlastní. Slovo intervence je další z častých klíčových slov ministra. Lemma se objevuje v ironickém spojení „humanitární intervence“.

Lemma zaorálek se vyskytuje pouze v nadpisech textů k označení autorství.

Martin Stropnický

Martin Stropnický vykonával úřad ministra zahraničních věcí v první Babišově vládě, konkrétně v přelomu let 2017–2018. Z textů vyplývá, že se palčivě zabýval jedním z nejvýznamnějších témat na tehdejší světové politické scéně, a to děním v Izraeli. Kromě obou částí sousloví pásmo Gaza se v jeho projevech výrazně objevovalo lemma Hamás (Hnutí islámského odporu, palestinská politická strana bojující proti Izraeli).] K problematice Gazy se dále váže výraz hraniční. V tomto kontextu hovoří o aktivitě na tamním hraničním přechodu. S tímto slovem se však na druhou stranu setkáváme také v projevu zasvěceném evropskému řešení migrační krize – logicky se pak jedná o hranice Schengenského prostoru. Dalším tematických okruhem je tedy migrace do EU a její důsledky. K tomu se pojí další frekventovaná slova jako azylový (systém), kvóta, žadatel (o azyl), migrant. Stropnický mimo jiné hojně užívá příjmení Masaryk. Nejčastější výskyty se objevují v projevu k 70. výročí úmrtí Jana Masaryka. Dvakrát však jmenuje i jeho otce Tomáše Garrigua, přesněji v rozmluvách o národních hodnotách a politickém směřování Česka. Ve stejné rovině se vyskytují např. slova západ, hlásit (se k hodnotám), ideál a czexit. S posledně uvedeným výrazem se zajímavě pojí další slovo, a to katastrofa, neboť Stropnický tvrdí, že by czexit znamenal pro Českou republiku hospodářskou katastrofu.Toto lemma v jiných případech dále potkáváme s adjektivem mnichovský, přičemž se jedná o Mnichovskou dohodu z roku 1938.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček na postu ministra zahraničí působil v úseku let 2018–2021 za doby druhé Babišovy vlády. Tyto roky se zřejmě vyznačovaly několika důležitými jubilei. Petříček několikrát používá pojem výročí, a to v mnoha spojitostech, např. výročí sametové revoluce, studentských protestů roku 1939, ustanovení Severoatlantické aliance, Východního partnerství či vstupu Česka do EU. Mezi klíčovými slovy najdeme dva jednotlivé roky, 2004 a 1918. V příspěvcích k událostem z let 1939 a 1989 jsou mnohokrát zpodobněna slova student a univerzita. Ve výročním projevu ke vzniku Legie Čechů a Slováků (československá vojenská jednotka, která se ustavila z dobrovolníků v Polsku po německé okupaci zbytku českých zemí v roce 1939) se objevují slova polský, Polsko a příjmení Paderewský, který je známou osobností prvních let existence samostatného polského státu.Petříček se tedy zabývá jak vztahy s okolními zeměmi, tak členy Evropské unie. Netají se prosazováním jednotné evropské politiky, k čemuž se váže verbumposilovat (vztahy). Vyjadřuje se dále třeba o brexitu. Široká paleta slov se také vztahuje k zelené politice. Jedná o slova rozvoj, klimatický, multilateralismus, udržitelný, planeta, dobrovolný, závazek. Většina výskytů těchto slov se datuje k Večeru dobrovolných závazků, který se odehrál u příležitosti Fóra udržitelného rozvoje v roce 2019. Na první příčce žebříčku klíčových slov najdeme zkratku INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty), jedná se o Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi USA a SSSR (později Ruskem).   Přičemž ministr reaguje na tehdejší napětí mezi mocnostmi. Jako u kteréhokoliv dalšího veřejného činitele působícího v oněch letech se pak i u Petříčka často vyskytuje lemma pandemie.

Jan Lipavský

Jan Lipavský řídí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky od prosince 2021. Jeho nástup, potažmo nástup vlády Petra Fialy, se vyznačuje vystřídáním covidové krize krizí válečnou. Mnoho klíčových slov se proto vztahujek současnému konfliktu na Ukrajině. Ve výčtu jsou zmíněny obě země, a to jak Rusko (příp. ruský), tak adjektivum ukrajinský. Lipavský také často uvádí jméno hlavy Ruské federace – Vladimír, Putinův, Putin a sídlo Kreml. Postoje k ruskému režimu dává znát, když o něm mluví jako o choutce (např. imperiální choutka, choutka Vladimira Putina). Dále používá slova sankce (protiruské), lhostejnost (při výzvách k podpoře Ukrajiny) a v projevech se nejednou odvolává na Chartu OSN. Narážíme také na adjektiva kybernetický a potravinový. První je spojeno s válkou a bojem proti dezinformacím. Druhé zmíněné adjektivum se pak týká nejen války, ale i ekologických témat. Používáním spojení Indo-Pacifik Lipavskýupozorňuje na rostoucí význam tohoto regionu. Ministr je poměrně specifický užíváním oslovení kolega a kolegyně. Těmito slovy ovšem rovněž v projevech označuje pracovníky Úřadu vlády, případně jednotlivých ministerstev.

6 Závěr

Výsledky korpusové analýzy ukázaly tematické zaměření jak jednotlivých ministrů, tak Ministerstva zahraničních věcí ČR obecně. Na základě získaných dat z analýzy nejfrekventovanějších slov lze konstatovat, že česká zahraniční politika je dominantně orientována na Evropskou unii a postavení Česka ve světě. Další témata jsou pak ovlivněna aktuálním děním ve světě, přičemž nejvýraznější událostí, která se otiskla v ministerských projevech, je ruská agrese v Ukrajině. Analýza klíčových slov pak poskytla kontrastivní přehled o tom, jakou agendou se primárně zabývali jednotliví ministři. Tato studie ukázala užitečnost metod korpusové lingvistiky v analýzách politických projevů, přičemž se jako účelné ukázalo kombinovat různé přístupy (frekvenční analýza, klíčová slova).

Reference

Brezina, V. (2018). Statistics in corpus linguistics: A practical guide. Cambridge University Press.

Brezina, V., Weill-Tessier, P., & McEnery, A. (2020). #LancsBox v. 5.x. [software]. Available at: http://corpora.lancs.ac.uk/lancsbox.

David, J., Čech, R., Glogarová, J. D., Radková, L., & Šústková, H. (2013). Slovo a text v historickém kontextu: perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Host.

Glogarová, J. D., & Kubát, M. (2020). Srovnávací frekvenční analýza exilových projevů Klementa Gottwalda a Edvarda Beneše z let 1939-1945. Slovo a Slovesnost, 81(1), 65-77.

Kubát, M., Mačutek, J., & Čech, R. (2021). Communists spoke differently: An analysis of Czechoslovak and Czech annual presidential speeches. Digital Scholarship in the Humanities, 36(1), 138-152.

Příloha

Nejfrekventovanější lemmata v projevech jednotlivých ministrů

SvobodalemmaAFRF
1evropský9198,16
2stát7580,90
3unie6469,03
4země5256,09
5český3638,83
6nový3335,59
7členský2830,20
8politika2729,12
9smlouva2729,12
10společný2526,97
11evropa2526,97
12eu2425,89
13lidé2223,73
14vláda2021,57
15velký2021,57
16rok2021,57
17zájem1920,49
18politický1920,49
19svět1819,42
20otázka1718,34
VondralemmaAFRF
1stát7762,72
2země7258,65
3český6552,95
4evropský6452,13
5vláda4435,84
6evropa4335,03
7obrana4133,40
8protiraketový3931,77
9politika3931,77
10nový3830,95
11zahraniční3830,95
12unie3830,95
13svět3629,33
14samozřejmě3427,70
15systém3427,70
16léta3226,07
17rok3024,44
18bezpečnost2923,62
19spolupráce2822,81
20velký2621,18
SchwarzenberglemmaAFRF
1český9271,72
2stát8667,04
3republika8667,04
4evropský7860,80
5eu5240,54
6mezinárodní4333,52
7země4232,74
8vláda4131,96
9unie3930,40
10čr3628,06
11rada3426,50
12spojený3325,72
13strana3224,95
14zájem3124,17
15evropa3023,39
16právo2922,61
17politika2922,61
18politický2821,83
19prezident2821,83
20rok2620,27
ZaoráleklemmaAFRF
1stát14876,16
2ukrajina11961,23
3český11760,20
4země7739,62
5situace7036,02
6evropa6030,87
7zahraniční5327,27
8ministr5126,24
9politický5025,73
10republika4925,21
11říkat4824,70
12evropský4724,18
13věc4623,67
14říci4322,13
15právo4221,61
16rusko4121,10
17zahraničí4020,58
18lidé4020,58
19ekonomický4020,58
20jít3819,55
StropnickýlemmaAFRF
1evropský36107,56
2země1956,77
3západ1853,78
4stát1853,78
5masaryk1750,79
6zájem1647,80
7unie1544,82
8velký1441,83
9evropa1338,84
10český1338,84
11svět1235,85
12léta1132,87
13národní1132,87
14jan1029,88
15republika1029,88
16jít1029,88
17řada1029,88
18gaza1029,88
19malý1029,88
20dnes926,89
PetříčeklemmaAFRF
1evropský7270,18
2rok5048,74
3unie4745,81
4eu4644,84
5evropa4442,89
6český4240,94
7země3938,02
8politika3635,09
9stát3534,12
10nový3433,14
11zahraniční3433,14
12spolupráce3433,14
13léta2827,29
14cíl2423,39
15rámec2221,44
16vztah2221,44
17republika2120,47
18zájem2019,50
19politický2019,50
20velký2019,50
LipavskýlemmaAFRF
1ukrajina9284,78
2rusko8073,72
3ruský7670,03
4stát6963,58
5válka6963,58
6země5147,00
7právo4945,15
8český4945,15
9mezinárodní4440,55
10evropský4440,55
11eu4440,55
12evropa4440,55
13další4137,78
14česko3734,10
15agrese3734,10
16nový3431,33
17svět3330,41
18lidský3128,57
19putin3128,57
20velký2422,12

Klíčová slova v projevech jednotlivých ministrů

SvobodalemmaAF_1AF_2SMP
1prostituce11012,86
2prostitutka10011,79
3karikatura10011,79
4patnáctka9010,71
5%919,35
6rozšíření1697,92
7palestinský1056,83
8omluva616,53
9legalizace506,39
10žena956,21
11tamní625,79
12gaza12115,37
13ohleduplnost405,31
14ideolog405,31
15miliarda635,21
16rozšiřování865,15
17odpůrce754,96
18zkrátka524,96
19strach524,96
20financování524,96
VondralemmaAF_1AF_2SMP
1čili17211,39
2angažovat1228,27
3protiraketový39217,84
4korea1447,72
5severokorejský807,52
6riziko1777,21
7visegrádský1466,50
8turecko25185,73
9obrana41375,21
10případný725,14
11visegrád615,11
12důvěryhodný615,11
13deštník505,07
14podělit505,07
15raketa1174,83
16předpokládat1064,79
17stavět734,61
18američan624,52
19samozřejmě34364,45
20realistický514,41
SchwarzenberglemmaAF_1AF_2SMP
1amnestie21017,37
2kosovo20311,38
3prečan1109,57
4kaddáfí1109,57
520071118,31
6posudek908,02
7vilém908,02
8budova1867,84
9spolkový1447,39
10lobkovický807,24
11maae706,46
12skříň816,28
13čr36265,84
14libye1365,81
15poněkud605,68
16imunita605,68
17festival605,68
18statut605,68
19souhlas715,60
20slovenský715,60
ZaoráleklemmaAF_1AF_2SMP
1mzda31016,95
2babiš28015,41
3andrej1919,21
4tenhle2229,19
5firma3478,45
6podnikatel1727,27
7asociační1207,17
8ano1626,89
9intervence1106,66
10takže2256,66
11minimální1115,69
12někdo2485,66
13zaorálek1435,43
14menšina1015,25
15divadlo1015,25
16říkat48235,23
17bavit1444,88
18čssd914,81
19remco (opr, Remek)704,60
20zaměstnavatel704,60
StropnickýlemmaAF_1AF_2SMP
1hamás7021,91
2azylový5015,94
3hraniční5015,94
4masaryk171815,22
5jan10914,03
6kvóta4012,95
7žadatel4012,95
8pásmo6511,35
9gaza101311,29
10azyl309,96
11migrant309,96
12czexit309,96
13hlásit439,25
14mnichovský318,79
15západ18408,64
16ideál448,44
17pouhý457,77
18dějiny6127,27
19katastrofa337,11
20jistěže206,98
PetříčeklemmaAF_1AF_2SMP
1inf909,77
2polský1028,31
3posilovat927,55
4výročí936,78
5student1046,77
6rozvoj20175,86
7klimatický965,19
8multilateralismus515,12
9udržitelný1084,94
102004744,93
11pandemie744,93
12brexit404,90
13planeta404,90
14mj404,90
15paderewský404,90
16polsko14144,79
17univerzita634,75
18dobrovolný524,54
191918524,54
20závazek13144,47
LipavskýlemmaAF_1AF_2SMP
1agrese272725,88
2vladimir171716,67
3indo-pacifik121212,06
4putinův111111,14
5putin252510,99
6ruský696910,69
7kolegyně10108,90
8válečný12126,92
9kreml666,53
10charta996,43
11kybernetický10106,41
12kolega13136,37
13rusko80806,16
14ukrajinský15155,97
15sankce995,83
16lhostejnost665,69
17potravinový555,61
18agresivní555,61
19choutka555,61
20exposé555,61